ECLI:CZ:US:2021:Pl.US.8.21.2
sp. zn. Pl. ÚS 8/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj), Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Kalabisem, advokátem se sídlem v Prostějově, Arbesovo náměstí 2804/2, na zrušení bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 22. ledna 2021 č. 57, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 23/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 28. ledna 2021 č. 78, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 31/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 14. února 2021 č. 126, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 60/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 26. února 2021 č. 197, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 97/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 26. února 2021 č. 217, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 114/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 18. března 2021č. 298, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 133/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a usnesení vlády České republiky ze dne 14. února 2021 č. 125, o vyhlášení nouzového stavu, vyhlášeného pod č. 59/2021 Sb., za účasti vlády, jako účastníka řízení, takto:
I. Řízení o návrhu na zrušení bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 22. ledna 2021 č. 57, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 23/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 28. ledna 2021 č. 78, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 31/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 14. února 2021 č. 126, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 60/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 26. února 2021 č. 197, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 97/2021 Sb., bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 26. února 2021 č. 217, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 114/2021 Sb., a bodu I. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky ze dne 18. března 2021 č. 298, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 133/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zastavuje.
II. Návrh na zrušení usnesení vlády České republiky ze dne 14. února 2021 č. 125, o vyhlášení nouzového stavu, vyhlášeného pod č. 59/2021 Sb., se odmítá.
Odůvodnění:
I. Předmět řízení
1. Ústavnímu soudu byl dne 28. ledna 2021 doručen návrh skupiny 19 senátorů (dále jen "navrhovatelka") na zrušení bodu I odst. 3. písm. k) usnesení vlády České republiky (dále jen "vláda" či "účastník") č. 57 ze dne 22. ledna 2021, o přijetí krizového opatření, publikovaného pod č. 23/2021 Sb., kterým byl s účinností ode dne 23. ledna 2021 od 00:00 hod do dne 14. února 2021 do 23:59 zakázán "provoz lyžařských vleků a lanových drah pro veřejnost v souvislosti s využíváním lyžařských tratí veřejností; tím není dotčen provoz lanových drah pro účely přepravy zboží a materiálu nebo dopravy osob za jiným účelem, než je využití lyžařských tratí."
2. Podle navrhovatelky jde o podzákonný předpis vydaný v rozporu s principem právního řádu a dělbou moci [čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava")], s výhradou zákonodárné moci pouze Parlamentu České republiky (dále jen "Parlament"), s ukládáním povinností jen zákonem [čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], s právem na podnikání a právem získávat prostředky prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny, a rovněž s čl. 6 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ústavní zákon o bezpečnosti"), s §5 písm. e) a §6 odst. 1 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s přirozeným právem brát se o vlastní štěstí a štěstí rodiny podle §3 odst. 1 občanského zákoníku. Nevymezila-li vláda, která práva a v jakém rozsahu (v souladu s Listinou) omezuje a jaké povinnosti ukládá, jde podle navrhovatelky o nedostatek protiústavní, a nikoliv jen formální [navrhovatelka navrhuje přehodnotit závěr Ústavního soudu uvedený v bodu 29 usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/20 ze dne 22. dubna 2020 (všechna rozhodnutí na http://nalus.usoud.cz)].
3. Navrhovatelka je přesvědčena, že vládou zakázané podnikání neohrožuje a neznemožňuje provádění krizových opatření (§5 krizového zákona) a ani odkaz na obecné nebezpečí šíření nemoci nelze považovat za dostatečný, je-li současně povolen pobyt v přírodě a sportování na venkovních sportovištích; není prokázána souvislost mezi provozem lyžařských vleků a rychlejším šířením koronaviru. Fyzická aktivita na čerstvém vzduchu naopak posiluje imunitu a zvyšuje šanci na lehký průběh nemoci (www.silnejsiprozivot.cz). Neobstojí ani argumentace vyšší kumulace osob, neboť tu lze regulovat. Neuvážený zákaz podnikání vede k neregulovanému a chaotickému shromažďování veřejnosti v lyžařských areálech a má za následek ekonomickou devastaci celého odvětví - omezení přichází v sezoně, redukuje příjmy provozovatelů a zasahuje do jejich vlastnických práv. Vláda se chová paternalisticky, neuznává lidskou svobodu, tedy i právo chovat se rizikově (sportovat), její postup je nekoncepční a nahodilý (viz vyjádření ministra zdravotnictví ze dne 22. ledna 2021, podle kterého není provoz lyžařských vleků epidemiologickým rizikem).
4. Napadená ustanovení neobstojí v testu proporcionality, neboť vláda neuvedla žádný veřejný zájem, k jehož dosažení by mělo opatření vést, nezdůvodnila razantní kroky, zasahující běžný sociální a ekonomický život, a neexistují žádné relevantní podklady svědčící pro rizikovost zakázané činnosti. Navrhovatelka vedle obsahu napadených ustanovení zpochybňuje i jejich formu - v přesvědčení, že vláda fakticky vykonává pravomoc Parlamentu, aniž by k tomu byla zmocněna; je přesvědčena, že prostým zákonem (§5 krizového zákona) nelze poskytnout vládě možnost vydávat normy se silou zákona. Přenesení moci, byť jen částečné, lze připustit pouze výjimečně, v krizové době, ale na základě úpravy v ústavních zákonech, která nyní absentuje. Navrhovatelka požádala rovněž o přednostní projednání věci.
5. V doplnění doručeném Ústavnímu soudu dne 2. února 2021 navrhovatelka uvádí, že vláda, ve snaze vyhnout se soudnímu přezkumu, zrušila své usnesení č. 57 a nahradila je usnesením č. 78 ze dne 28. ledna 2021, o přijetí krizového opatření, publikovaným pod č. 31/2021 Sb., a proto navrhuje zrušit bod I. odst. 3 písm. k) usnesení č. 78, kterým byl dále zakázán "provoz lyžařských vleků a lanových drah s výjimkou využití lanových drah pro zajištění dopravní obslužnosti v rámci veřejných služeb a dále s výjimkou využití lyžařských vleků a lanových drah pro zajištění zásobování nebo chodu kritické infrastruktury nebo pro potřeby složek Integrovaného záchranného systému včetně Horské služby."
6. Dne 16. února 2021 bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění zohledňující postup vlády, která usnesením č. 125 ze dne 14. února 2021, publikovaným pod č. 59/2021 Sb., nově vyhlásila nouzový stav, a v návaznosti na to usnesením č. 126 ze dne 14. února 2021, o přijetí krizového opatření, publikovaným pod č. 60/2021 Sb., nahradila i dříve napadený bod I. odst. 3 písm. k) usnesení č. 78 identickým zákazem. Vzhledem ke změně situace, kdy navrhovatelka považuje nové nařízení nouzového stavu za protiústavní, požaduje zrušení usnesení č. 125, jakož i bodu I odst. 3 písm. k) usnesení č. 126.
7. Dne 5. března 2021 byla Ústavnímu soudu doručena další změna návrhu odůvodněná tím, že vláda usnesením č. 196 ze dne 26. února 2021, publikovaným pod č. 96/2021 Sb., nově vyhlásila nouzový stav a v návaznosti na to usnesením č. 197 z téhož dne, o přijetí krizového opatření (publikovaným pod č. 97/2021 Sb.), nahradila usnesení č. 126, a opět v bodě I odst. 3 písm. k) vyslovila identický zákaz pro období od 27. února 2021 od 00:00 hod do dne 28. února 2021 23:59 hod. Následným usnesením č. 217, rovněž ze dne 26. února 2021, o přijetí krizového opatření, publikovaným pod č. 114/2021 Sb., navázala vláda se shodným omezením účinným ode dne 1. března 2021 od 00:00 hod. do dne 21. března 2021 do 23:59 hod. Za této situace navrhovatelka požaduje zrušení bodu I. odst. 3 písm. k) usnesení vlády č. 197.
8. Doplněním návrhu doručeným dne 29. března 2021 navrhovatelka poukázala na další kroky vlády, která nenavázala na napadené usnesení č. 217, ale vydala nové usnesení č. 298 ze dne 18. března 2021, o přijetí krizového opatření, publikované pod č. 133/2021 Sb., v němž formulaci bodu I. odst. 3 písm. k) ponechala totožnou. Naposledy vláda usnesením č. 315 ze dne 26. března 2021, o změně krizových opatření, publikovaným pod č. 147/2021 Sb., prodloužila účinnost usnesení č. 298 do 11. dubna 2021 do 23:59 hod. Navrhovatelka proto požaduje zrušení bodu I. odst. 3 písm. k) usnesení vlády č. 298.
II. Napadené akty a navazující právní úprava
9. Vláda usnesením č. 957 ze dne 30. září 2020, publikovaným pod č. 391/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti vyhlásila nouzový stav ode dne 5. října 2020 od 00:00 hod na dobu 30 dnů; nouzový stav byl opakovaně prodloužen usnesením vlády č. 1108 ze dne 30. října 2020, publikovaným pod č. 439/2020 Sb., do 20. listopadu 2020, usnesením č. 1195 ze dne 20. listopadu 2020, publikovaným pod č. 471/2020 Sb., do 12. prosince 2020, usnesením č. 1294 ze dne 10. prosince 2020, publikovaným pod č. 521/2020 Sb., do 23. prosince 2020, usnesením č. 1373 ze dne 23. prosince 2020, publikovaným pod č. 593/2020 Sb., do 22. ledna 2021, a usnesením č. 55 ze dne 22. ledna 2021, publikovaným pod č. 21/2021 Sb., do 14. února 2021.
10. Usnesením č. 57 ze dne 22. ledna 2021, o přijetí krizového opatření, vyhlášeným pod č. 23/2021 Sb., s účinností ode dne 23. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 14. února 2021 do 23:59 hod. pod bodem I. odst. 3 písm. k) zakázala vláda provoz lyžařských vleků.
11. V bodě I. odst. 3 písm. k) usnesení č. 78 ze dne 28. ledna 2021, o přijetí krizového opatření, publikovaným pod č. 31/2021 Sb., vláda nově formulovala (obsahem) shodný zákaz s účinností ode dne 30. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 14. února 2021 do 23:59 hod.
12. Vláda usnesením č. 125 ze dne 14. února 2021, publikovaným pod č. 59/2021 Sb., nově vyhlásila nouzový stav od 00:00 hod dne 15. února 2021 na dobu 14 dnů.
13. Usnesením č. 126 ze dne 14. února 2021, o přijetí krizového opatření, publikovaným pod č. 60/2021 Sb., v bodě I. odst. 3 písm. k) vláda znovu, ve shodném znění, zakázala provoz lyžařských vleků, a to s účinností ode dne 15. února 2021 od 00:00 hod. do dne 21. února 2021 do 23:59 hod.
14. Usnesením Poslanecké sněmovny č. 1530 ze dne 18. února 2021, o zrušení nouzového stavu, publikovaným pod č. 84/2021 Sb., zrušila Poslanecká sněmovna nouzový stav k datu účinnosti zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů nejpozději k 27. únoru 2021.
15. Usnesením č. 196 ze dne 26. února 2021, publikovaným pod č. 96/2021 Sb., vyhlásila vláda nouzový stav na dobu 30 dnů od 00:00 hod ode dne 27. února 2021.
16. Usnesením č. 197 ze dne 26. února 2021, o přijetí krizového opatření, publikovaným pod č. 97/2021 Sb., pod bodem I. odst. 1 písm. k) vláda prodloužila zákaz s účinností ode dne 27. února 2021 od 00:00 hod do dne 28. února 2021 23:59 hod.
17. Usnesením č. 217 ze dne 26. února 2021, o přijetí krizového opatření, publikovaným pod č. 114/2021 Sb., pod bodem I. odst. 1 písm. k) vláda prodloužila zákaz s účinností ode dne 1. března 2021 od 00:00 hod. do dne 21. března 2021 do 23:59 hod.
18. Usnesením č. 298 ze dne 18. března 2021, o přijetí krizového opatření č. 133/2021 Sb., byl zákaz prodloužen i pro období od dne 22. března 2021 od 00:00 hod. do dne 28. března 2021 do 23:59 hod.
19. Usnesením č. 314 ze dne 26. března 2021, publikovaným pod č. 146/2021 Sb., o prodloužení nouzového stavu, vláda prodloužila nouzový stav vyhlášený pod č. 96/2021 Sb., do dne 11. dubna 2021.
20. Vláda usnesením č. 315, o změně krizových opatření ze dne 26. března 2021, publikovaným pod č. 147/2021 Sb., prodloužila účinnost usnesení č. 298 do 11. dubna 2021 do 23:59 hod.
III. Průběh řízení před Ústavním soudem
21. Ústavní soud zaslal posuzovaný návrh účastníkovi a veřejnému ochránci práv jakožto orgánu, který je oprávněn vstoupit do řízení jako vedlejší účastník.
22. Veřejný ochránce práv vyrozuměl Ústavní soud, že do řízení nevstupuje.
23. Dne 22. března 2021 bylo Ústavnímu soudu doručeno vyjádření účastníka řízení, který především uvedl, že napadená usnesení č. 57 a 126 již nejsou účinná a usnesení č. 125 bylo zrušeno Poslaneckou sněmovnou; protože na takovou situaci Ústavní soud opakovaně reagoval zastavením řízení (sp. zn. Pl. ÚS 20/20 ze dne 16. června 2020, sp. zn. Pl. ÚS 102/20 ze dne 8. prosince 2020 a nález sp. zn. Pl. ÚS 106/20 ze dne 9. února 2021), navrhl účastník postup podle §67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
24. K problematice vyhlašování nouzového stavu účastník odkázal na usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/20 a sp. zn. Pl. ÚS 11/20 ze dne 12. května 2021, podle nichž jde o akt vládnutí politického charakteru, spadající pod kontrolu Poslanecké sněmovny, což se projevilo například výše uvedeným usnesením rušícím nouzový stav, a dále usnesením č. 1539 ze dne 26. února 2021, jímž Poslanecká sněmovna poskytla vládě možnost znovu nouzový stav vyhlásit. Podle účastníka bylo vyhlášení nouzového stavu usnesením č. 125 v intencích čl. 1 ústavního zákona o bezpečnosti a bez skutečné alternativy. K omezení (zákazu) práva podnikat výhradně zákonem odkazuje účastník na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 106/20, který se touto problematikou již zabýval, vyložil §5 krizového zákona, a následně konstatoval, že napříště musí být vyhlašovaná krizová opatření odůvodněna. Podle účastníka šlo o pokyn explicitně pro futuro, který není možné vztahovat na rozhodnutí vydaná před jeho publikací (dne 10. března 2021 pod č. 123/2021 Sb.).
25. Vydanými krizovými opatřeními vláda sleduje legitimní cíl minimalizovat negativní dopady nebezpečí související s výskytem koronaviru a jeho nových mutací; naplňuje ústavně aprobovaný cíl - zabránit či zmírnit šíření nakažlivého respiračního onemocnění (COVID-19), zabránit kolapsu zdravotnického systému, související újmě na zdraví a na životní úrovni obyvatel - a to především snížením jejich mobility. Účastník poukázal na obdobný postup v dalších státech (Slovensko, Rakousko, Německo, Polsko, Francie a Itálie).
26. Podle účastníka je test proporcionality proveditelný ve standardních situacích, nikoliv v situaci krizové, kdy je nutno vydat neodkladné rozhodnutí (viz sp. zn. Pl. ÚS 106/20); vláda musí po dobu nouzového stavu disponovat dostatečnou mírou diskrece, aby mohla dynamicky reagovat na konkrétní vývoj. Při rozhodování musí vyvažovat zasažená (majetková) práva především s ohledem na právo na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny) a na život (čl. 6 odst. 1 Listiny); bez přijetí opatření může dojít k nekontrolovanému šíření s možným vyčerpáním kapacit zdravotnického systému se zásadním dopadem na zdraví populace. Jediným reálným řešením je nastavení přísných opatření cílených na klíčové prvky řetězce přenosu, především omezením mobility. Účastník odkázal na kompenzační programy, zaměřené s ohledem na uvedené omezení i na majitele a provozovatele lyžařských středisek, napadená opatření považuje za přiměřená, racionální a směřující ke sledovanému cíli.
27. Dne 1. dubna 2021 zaslala navrhovatelka repliku; pohled účastníka považuje za nebezpečný, umožňující, za existence "dobrých důvodů", zásah do všech práv. Požaduje rozhodnutí ještě před pozbytím platnosti napadených předpisů, dále žádá, aby se Ústavní soud vyjádřil k vyhlašování nouzového stavu, neboť excesivní přístup účastníka by mohl vést k omezení jakéhokoliv práva. Navrhovatelka tvrdí, že účastník nepřinesl žádný věcný ani vědecky podložený argument efektivity napadených rozhodnutí a připouští-li, že opatření sleduje zejména omezení mobility, měl k tomu zvolit jiné (nediskriminační) prostředky; poukazuje na státy, které lyžařské vleky v provozu ponechaly, a odkazem na internetové videozáznamy z nikým neregulovaného provozu ve ski-areálech (Červenohorské sedlo) na neefektivitu zákazu. Podle navrhovatelky stát neposkytuje kompenzaci, ale nenárokovou dotaci (o jejímž přidělení rozhoduje účastník či jemu podřízené ministerstvo), vázanou na vzdání se nároku na náhradu škody v celém rozsahu.
IV. Změna soudce zpravodaje
28. Podaný návrh byl rozvrhem práce přidělen soudci zpravodaji Janu Filipovi, který byl podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu usnesením sp. zn. Pl. ÚS 8/21 ze dne 2. února 2021 vyloučen z projednávání a rozhodování věci. Postupem podle §55 zákona o Ústavním soudu byl jako nový soudce zpravodaj určen soudce Jaromír Jirsa.
V. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
29. Ústavní soud se předně zabýval tím, lze-li napadená ustanovení přezkoumat. Podle §67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů zastaví, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem. Navrhovatelka si byla vědoma této právní úpravy, a proto v průběhu řízení opakovaně změnila svůj návrh tak, že vedle bodu I. odst. 3 písm. k) usnesení č. 57 postupně navrhla zrušení také navazujících úprav; současně rozšířila svůj původní návrh, a požaduje také zrušení usnesení č. 125. Takovou změnu Ústavní soud opakovaně připustil, za situace, kdy byl namísto již neplatného právního předpisu vydán obsahově totožný nový právní předpis, a pokračoval v řízení ve vztahu k novému právnímu předpisu [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 8/02 ze dne 20. listopadu 2002 (N 142/28 SbNU 237, 528/2002 Sb.)]. Obdobně Ústavní soud postupoval i v případě současných krizových opatření (usnesení sp. zn. Pl. ÚS 102/20, či nález sp. zn. Pl. ÚS 106/20, aj.), neboť právě v této době jsou v souvislosti s vývojem epidemické situace krizová opatření opakovaně rušena a nahrazována. Napadené ustanovení bodu I. odst. 3 písm. k) bylo sice usnesením č. 78 nově formulováno, obsahově však omezení změněno nebylo. Za dané situace Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníka k návrhu v tehdy aktuálním znění, k dalším úpravám již vyjádření nevyžadoval.
30. Podle §8 krizového zákona je krizové opatření "rozhodnutím", avšak takové označení automaticky neznamená, že jde o rozhodnutí orgánu veřejné moci ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy. Předmětem rozhodování vlády je stanovení povinností či omezení základních práv a svobod na dobu trvání nouzového stavu, na území jehož se nouzový stav týká (čl. 6 odst. 1 ústavního zákona o bezpečnosti). Vládě je poskytnut široký prostor (§5 a 6 krizového zákona) pro vymezení osob a území, jehož se krizové opatření týká, tedy i vydání obecného pravidla chování adresovaného neurčitému počtu osob. Není však vyloučeno, aby krizové opatření dopadalo jen na určité konkrétní věci či na určitý (konkrétně stanovený) okruh adresátů. Pojem krizového opatření prostě zahrnuje vše, co musí vláda činit na základě ústavního zmocnění ke zvládnutí krizové situace, a nemusí nezbytně nutně jít o normativní právní akt. Jsou možné nejrůznější varianty právních aktů, jimiž vláda zasahuje do základních práv a svobod buď přímo, nebo k tomu vytváří právní základ prostřednictvím individuálního správního aktu; rozhodnutí proto nejsou souhrnně podřaditelná pod jedinou kategorii právních aktů. Z hlediska řízení před Ústavním soudem však musí být v závislosti na jejich obsahu vždy přezkoumatelná buď jako právní předpis, nebo jako rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci. Ústavní soud musí tuto povahu krizového opatření posoudit v každém jednotlivém případě podle jeho obsahu (srov. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 10/20 - body 17 a 18).
31. V posuzované věci je zjevné, že usnesení vlády, jejichž součástí jsou napadená ustanovení, mají povahu obecné regulace, která upravuje svůj předmět a subjekty definičními znaky, vztahuje se na celé území České republiky a na neomezený počet subjektů. Tím je opodstatněn závěr, že napadená ustanovení jsou částí právního předpisu ve smyslu §64 zákona o Ústavním soudu.
32. Projednání návrhu však brání jiná skutečnost. Jakkoliv vláda ve svém vyjádření primárně navrhla zastavit řízení o návrhu, protože bod I. odst. 3 písm. k) usnesení č. 57 a bod I. odst. 3 písm. k) usnesení č. 126 nebyly k datu vyjádření účastníka účinné, konstatuje Ústavní soud, že ke dni jeho rozhodování pozbyla účinnosti i všechna další navrhovatelkou napadená usnesení obsahující bod I. odst. 3 písm. k) zakazující provoz lyžařských vleků (č. 197, 215 a 315). Nezbytným předpokladem pro aplikaci §67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je neplatnost právní normy; v bodu III. usnesení č. 78 vláda zrušila své předchozí usnesení (č. 57), v ostatních případech krizová opatření zrušena nebyla, pouze pozbyla účinnosti. Ústavní soud však opakovaně podle uvedeného ustanovení zastavil řízení také u tzv. termínovaných právních norem, tedy i za situace, kdy byl konec účinnosti do právní normy včleněn již od počátku (viz usnesení Pl. ÚS 39/04 ze dne 26. dubna 2005, sp. zn. Pl. ÚS 102/20 - bod 11, či nález sp. zn. Pl. ÚS 106/20 - bod 40).
33. Jinak je nutno hledět na usnesení, jimiž byl vyhlášen nouzový stav; i touto problematikou se Ústavní soud opakovaně zabýval například v usneseních sp. zn. Pl. ÚS 8/20, Pl. ÚS 11/20 či nejnověji sp. zn. Pl. ÚS 12/21 ze dne 16. března 2021 (týkající se přímo i unesení č. 125 a 126). Ústavní soud v nich uvedl, že neobsahuje-li rozhodnutí o nouzovém stavu přímo konkrétní krizová opatření, je jeho přímý a "izolovaný" přezkum Ústavním soudem zásadně vyloučen, neboť v takovém případě jde primárně o akt vládnutí politické povahy. Bylo-li by v rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu stanoveno i konkrétní krizové opatření, přezkum Ústavního soudu by nemohl být absolutně vyloučen, avšak jen v části obsahující konkrétní krizová opatření s obecně závaznými normativními pravidly chování. V podrobnostech lze na uvedená usnesení odkázat.
34. Ústavní soud tedy uzavírá, že v této věci není k přezkumu napadeného usnesení vlády o vyhlášení nouzového stavu příslušný.
VI. Závěr
35. Ústavní soud podle §67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zastavil řízení o návrhu na zrušení napadených ustanovení krizových opatření vlády, neboť v průběhu řízení pozbyla platnosti; pro nepříslušnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu návrh na přezkum napadeného usnesení o vyhlášení nouzového stavu. Jakkoliv Ústavní soud k požadavku navrhovatelky na přednostní projednání věci postupoval bez zbytečného odkladu, stal se z výše uvedených důvodů postup podle §39 zákona o Ústavním soudu bezpředmětným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. května 2021
Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu