ECLI:CZ:US:2022:1.US.1392.22.1
sp. zn. I. ÚS 1392/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti R. Ž., t. č. Věznice Valdice, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 76/2020 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 7 To 2/2020 (přesněji jde o rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 7 T 2/2020-547, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. 2 To 76/2020-639), takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal ústavní stížnost proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, která Ústavnímu soudu došla dne 26. 5. 2022 a byla doplněna dne 8. 6. 2022 a 15. 6. 2022. Stěžovatel mj. uvádí, že "žádá o nápravu zákonem o porušení zákona pravomocního rozsudku".
Předtím, než Ústavní soud přistoupil k posouzení ústavní stížnosti, zkoumal, zda návrh splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky pro jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nutno považovat za návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem, a proto jej odmítl.
Ústavní soud požádal Krajský soud v Hradci Králové o zaslání příslušných rozhodnutí v trestní věci R. Ž. Ze zaslaných rozhodnutí zjistil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, ve spojení s napadeným rozsudkem vrchního soudu, nabyl právní moci a vykonatelnosti již dne 1. října 2020.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl. S ohledem na důvod rozhodnutí Ústavní soud nepovažoval za nutné, resp. racionální a ekonomické vyzývat stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně zajištění povinného právního zastoupení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. června 2022
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj