ECLI:CZ:US:2022:1.US.1559.22.1
sp. zn. I. ÚS 1559/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Davida Uhlíře a Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti stěžovatelky FlyDovolená s. r. o., se sídlem v Praze 1, Těšnov 5, zastoupené JUDr. Alešem Staňkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 43, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 63/2022-16 ze dne 4. 4. 2022, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Martina Baiera, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Napadeným usnesením Městského soudu v Praze (dále jen "odvolací soud") byl potvrzen výrok III elektronického platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. EPR 296098/2021-6 ze dne 5. 1. 2022, kterým byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit (úspěšně) žalujícímu vedlejšímu účastníkovi ve sporu o 25 560 Kč s příslušenstvím jako ceny za zrušený zájezd na náhradě nákladů řízení 6 927,80 Kč.
2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz §30 odst. 1, §72 odst. 3 a §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] domáhá zrušení napadeného rozhodnutí pro porušení čl. 38 odst. 2 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
3. V bagatelních věcech stejně jako v otázce nákladů řízení (v projednávané věci se kumuluje obojí) Ústavní soud a priori shledává ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou [srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 405/04 ze dne 25. 8. 2004 (U 43/34 SbNU 421)], leda by byla napadená rozhodnutí stižena elementárními vadami řízení jako např. úplnou absencí odůvodnění, svévolnou interpretací právních předpisů či jiným extrémním vybočením z obecných principů spravedlnosti. Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci je totiž Ústavní soud veden úvahou, že bagatelní částky již s ohledem na svou výši zpravidla nemohou dosáhnout ústavněprávní roviny pro své obvykle nikoliv významné faktické dopady na osobu stěžovatele a jeho majetkové poměry.
4. Věc stěžovatelky se uvedenému běžnému posouzení bagatelních věcí nijak nevymyká. Odvolací soud rozhodoval na základě podání stěžovatelky a repliky vedlejšího účastníka, kterou již nezaslal stěžovatelce k dalšímu vyjádření. Z kontextu uvedené věci a předložené argumentace stěžovatelky neplyne, že by se tímto postupem jakkoli dotkl jejích základních práv.
5. Argumentace stěžovatelky k výkladu §142a občanského soudního řádu je odvolacím soudem vypořádána na několika stranách napadeného rozhodnutí, přestože jde toliko o náklady řízení jako derivát, nikoli předmět soudního řízení. Odůvodnění odvolacího soudu tedy neabsentuje, není svévolné ani jinak extrémně vybočující - naopak je logické, srozumitelné a vyčerpávající.
6. Ústavní stížnost proto Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2022
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu