ECLI:CZ:US:2022:1.US.1606.22.1
sp. zn. I. ÚS 1606/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Tomáše Lichovníka a Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky Oľgy Vorlové, zastoupené Mgr. Markétou Pekařovou, advokátkou se sídlem v Kosmonosích, Tyršova 434/27, proti rozsudkům Nejvyššího soudu č. j. 26 Cdo 1040/2021-216 ze dne 23. 3. 2022, Krajského soudu v Praze č. j. 24 Co 226/2020-192 ze dne 18. 2. 2021 a Okresního soudu v Mladé Boleslavi č. j. 16 C 76/2020-135 ze dne 12. 8. 2020, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Okresního soudu v Mladé Boleslavi, jako účastníků řízení, a Ludvíka Vorla, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka a vedlejší účastník jsou rozvedení manželé. Okresní soud v Mladé Boleslavi napadeným rozsudkem vyhověl žalobě vedlejšího účastníka a uložil stěžovatelce povinnost vyklidit rodinný dům a související pozemky, které byly soudním rozhodnutím po rozvodu manželství přikázány do jeho vlastnictví. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) uvedený rozsudek rovněž napadeným rozsudkem potvrdil. Nejvyšší soud shledal dovolání stěžovatelky přípustné, leč nedůvodné; na základě výkladu §768 občanského zákoníku jako otázky ve své praxi dosud neřešené sice korigoval právní závěry odvolacího soudu, nový právní náhled ovšem neměl vliv na výsledek řízení a stěžovatelčino dovolání zamítl.
2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz §30 odst. 1, §72 odst. 3 a §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen „zákon o Ústavním soudu“)] domáhá zrušení napadených rozhodnutí zejména pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
4. Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť podle čl. 83 Ústavy je soudním orgánem ústavnosti, nikoliv součástí soustavy obecných soudů. Jeho pravomoc je tak založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení základních práv a svobod účastníků, zda bylo řízení vedeno v souladu s ústavními principy a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.
5. Právo na soudní ochranu a spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny garantuje jednotlivci možnost domáhat se stanoveným postupem ochrany svých práv před nezávislým a nestranným soudem. Stanovený postup (jakými konkrétními způsoby a procesními instituty lze právo na soudní a jinou právní ochranu realizovat) již není upraven ústavním pořádkem, nýbrž v procesních předpisech podústavního práva. Článek 37 odst. 3 Listiny k tomu na ústavní úrovni zaručuje účastníkům rovné postavení, tzv. rovnost zbraní.
6. V prostoru, který je rozhodovací činnosti Ústavního soudu vymezen, neshledal na straně obecných soudů nejmenší pochybení. Stěžovatelka je nadále nespokojena s výsledkem vypořádání společného jmění manželů a dovozuje právní následky, které z něj neplynou. Věc byla příkladně a svižně (zejména v prvních dvou stupních řízení) posouzena soudy všech tří instancí. Důvody, pro které obecné soudy její námitky neakceptovaly, jsou v napadených rozhodnutích přehledně a srozumitelně vyloženy. Skutková zjištění byla v zásadě nesporná, o ně se opírající právní závěry dotčených soudů jsou z hlediska zachování kautel ústavnosti zcela akceptovatelné; nenesou znaky protiústavní nepředvídatelnosti, svévole, extrémního interpretačního vykročení, iracionality ani jiného porušení zásad spravedlivého řízení. Subjektivně vnímaná nespravedlnost vedená představou stěžovatelky o doživotní záruce práva na bydlení (na užívání dotčených nemovitostí) navzdory rozvodu manželství a vypořádání společného jmění manželů Ústavní soud k zásahu přimět nemůže, neboť nemá v ústavním pořádku (jako ostatně ani na jiných místech právního řádu) oporu.
7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. června 2022
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu