ECLI:CZ:US:2022:1.US.439.22.1
sp. zn. I. ÚS 439/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele R. Š., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, zastoupeného Mgr. Stanislavou Jurčíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Zelný trh 332/12, proti usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci č. j. 55 To 245/2021-1063 ze dne 10. listopadu 2021 a Okresního soudu v Přerově č. j. 5 T 76/2015-1052 ze dne 5. října 2021, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Přerově, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ostravě a Okresního státního zastupitelství v Přerově, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Přerově (dále jen "soud prvního stupně") napadeným usnesením rozhodl, že stěžovatel vykoná souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, uložený mu rozsudkem soudu prvního stupně č. j. 5 T 76/2015-805 ze dne 16. května 2017, jehož výkon byl podmíněně odložen; stěžovatel byl zařazen do věznice s ostrahou. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "stížnostní soud") stížnost stěžovatele napadeným usnesením zamítl.
2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), namítá, že obecné soudy svá rozhodnutí nedostatečně odůvodnily a nevypořádaly se s existencí výjimečných okolností (§86 odst. 1 trestního zákona), aby zamezily nepřiměřené kumulaci trestních sankcí [viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 4022/18 ze dne 30. července 2019 (N 142/95 SbNU 230)]. Stěžovatel uvádí, že předložil relevantní důvody, ale obecné soudy se jimi dostatečně nezabývaly a nereagovaly na jeho námitky; soud prvního stupně pouze konstatoval, že zkušební dobu nelze prodloužit nad zákonem stanovenou mez, nejde o nepřiměřenou kumulaci trestů a stěžovatel "pouze ‚sklízí' co ‚zasel' svou promyšlenou trestnou činností". Stěžovatel je dále přesvědčen, že soud prvního stupně nesprávně vycházel z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách č. j. 1 T 101/2020-476 ze dne 5. února 2021, jehož výrok o trestu byl zrušen rozsudkem Okresního soudu Frýdek-Místek č. j. 2 T 38/2018-780 ze dne 23. září 2021, který stěžovateli uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle stěžovatele obecné soudy nezkoumaly souhrnnou výši již uložených nepodmíněných trestů, porušily fair proces a jeho základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1, 39 a 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
3. Z napadených usnesení se podává, že rozsudkem č. j. 5 T 76/2015-805 uložil soud prvního stupně stěžovateli souhrnný, podmíněně odložený trest odnětí svobody, při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku téhož soudu sp. zn. 5 T 117/2014 ze dne 22. června 2015. Při rozhodování o nařízení výkonu trestu odnětí svobody vycházel soud prvního stupně z faktu, že stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách (viz výše) uznán vinným ze spáchání shodné trestné činnosti, spáchané ve zkušební době rozsudku soudu prvního stupně sp. zn. 5 T 76/2015; v době rozhodování o nařízení výkonu trestu odnětí svobody ještě nebyl pravomocný rozsudek Okresního soudu Frýdek-Místek (rušící současně výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách), jímž byl stěžovatel uznán vinným za jednání, jehož se dopustil ve zkušební době stanovené rozsudkem soudu prvního stupně sp. zn. 5 T 117/2014. V řízení pak obecné soudy pouze reflektovaly i řízení Okresního soudu v Kroměříži (sp. zn. 1 T 66/2017) o další trestné činnosti stěžovatele.
4. Podle nálezu sp. zn. II. ÚS 4022/18 může výjimečnost okolností případu spočívat i v kumulaci výkonů trestů odnětí svobody, která je v celkové výměře nepřiměřená závažnosti spáchané trestné činnosti nebo osobě pachatele, a obecné soudy se musí zabývat konkrétní argumentací stěžovatele. Soud prvního stupně reagoval na námitky stěžovatele k uvedenému nálezu a zřetelně vysvětlil, proč není možné v jeho věci aplikovat ustanovení §86 odst. 1 trestního zákona. Při hodnocení soud prvního stupně zohlednil i nedostatečnou aktivitu stěžovatele nahradit způsobenou škodu.
5. Účelem podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody je přesvědčení obecných soudů, že na pachatele působí již samo trestní řízení a že hrozba nařízení výkonu trestu odnětí svobody jako Damoklův meč výrazně snižuje riziko možného páchání trestné činnosti v budoucnu. Následně obecné soudy posuzují, zda bylo dosaženo účelu, aniž by odsouzený musel trest odnětí svobody vykonat. V projednávaném případě jak soud prvního stupně, tak i stížnostní soud vyhodnotily podmíněné odložení výkonu trestu jako neúčelný krok - s tím, že jediným možným způsobem reakce na recidivu stěžovatele, při dostatečném zohlednění konkrétních okolností případu, je nařízení výkonu trestu odnětí svobody.
6. Ústavní soud nesdílí přesvědčení stěžovatele o nedostatečnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí obecných soudů. Právo na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a fair proces (čl. 6 Úmluvy) přestavují záruky, že řízení proběhne podle zákonem stanovených podmínek a s přihlédnutím k zákonnému vymezení, jaké jednání je trestným činem, respektive zda uložený trest je přiměřený závadnému jednání (čl. 39 Listiny). Těmto požadavkům napadená rozhodnutí dostála (pro úplnost lze uvést, že Okresní soud v Kroměříži neuložil stěžovateli trest, neboť považoval trest uložený Okresním soudem Frýdek-Místek za dostačující). Skutečnost, že stěžovatel pokračoval v trestné činnosti i přes opakovaně deklarovanou hrozbu výkonu dříve uložených trestů, nemůže bez dalšího vést k jinému než zákonem stanovenému a soudy deklarovanému postupu. Princip presumpce neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny) předpokládá, že na obviněného není možné hledět jako na pachatele, nebyla-li mu vina prokázána. Jakkoliv nyní probíhá řízení o dovolání ve věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách, jde o mimořádný přezkum pravomocného rozhodnutí. Rozhodnutí Okresního soudu Frýdek-Místek ani Okresního soudu v Kroměříži odvoláním napadena nebyla a nabyla právní moci dne 24. září 2021 a 15. února 2022.
7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. března 2022
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu