ECLI:CZ:US:2022:1.US.813.22.1
sp. zn. I. ÚS 813/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. F., t. č. Věznice Pardubice, zastoupeného Mgr. Davidem Černým, advokátem se sídlem Ve Vinicích 553, Mělník, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2022, č. j. 47 A 3/2022-17, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 22. 3. 2022 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud"). Tvrdí, že uvedeným rozhodnutím došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Podle stěžovatele byl v rozhodování krajského soudu obsažen prvek svévole, když tento soud rozhodoval v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, a to zejména v důsledku přepjatého formalismu. Krajský soud neakcentoval skutečnost, že napadené správní rozhodnutí bylo již od 16. 10. 2013 evidováno jako pravomocné, avšak do dispozice stěžovatele se dostalo až 3. 1. 2022. Stěžovatel uvádí, že za dané situace volil již jedinou možnou cestu, kterou bylo podání žaloby podle soudního řádu správního.
Před tím, než přistoupí k posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tj. vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3).
K základním zásadám ovládajícím řízení o ústavních stížnostech patří zásada subsidiarity, podle níž je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 ve spojení s §72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu), nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti. Rozhodovací činnost Ústavního soudu je tedy primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci daného řízení samotného. V posuzovaném případě je patrné, že stěžovatel proti rozhodnutí krajského soudu nepodal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu podle §102 s. ř. s., ačkoli byl o možnosti podat tento mimořádný opravný prostředek krajským soudem řádně poučen.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2022
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r.
soudce zpravodaj