ECLI:CZ:US:2022:1.US.952.22.1
sp. zn. I. ÚS 952/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele R. J., t. č. ve Věznici Horní Slavkov, zastoupeného JUDr. Dominikem Křížem, Ph.D., advokátem, sídlem Obce Ležáky 972/1, Sokolov, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. prosince 2020 č. j. 4 To 431/2020-139 a rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. července 2020 č. j. 3 T 64/2020-91, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že shora specifikovaným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen "okresní soud") byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků se zařazením do věznice s ostrahou.
3. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu zrušil a nově uznal stěžovatele vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků se zařazením do věznice s ostrahou.
II.
Argumentace stěžovatele
4. Stěžovatel v ústavní stížnosti nesouhlasí s užitou právní kvalifikací, kdy má za to, že příslušné orgány činné v trestním řízení v posuzované věci nesprávně aplikovaly §205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu. Shledal přitom, že ústavní stížnost je nepřípustná.
6. Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem. Z ustanovení §72 odst. 1, 3, 4 a §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu lze dovodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně toho kterého práva poskytuje. Proto je také ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). To platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona), tedy i pro dovolání.
7. Ústavní stížností napadené rozhodnutí krajského soudu obsahuje poučení o možnosti podat proti tomuto rozsudku dovolání jako mimořádný opravný prostředek, o kterém by rozhodoval Nejvyšší soud. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti nezmiňuje, že by dovolání proti rozsudku krajského soudu podal. Ústavní soud zjistil u okresního soudu, že stěžovatel dovolání nepodal.
8. Stěžovatel tak nedodržel požadavek subsidiarity ústavní stížnosti, tj. před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně práva, které mu zákon poskytuje, včetně dovolání.
9. Z těchto důvodů Ústavní soud uzavřel, že podaná ústavní stížnost stěžovatele je nepřípustná ve smyslu §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto ji, aniž by se zabýval meritem věci, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. května 2022
Pavel Šámal, v. r.
soudce zpravodaj