ECLI:CZ:US:2022:2.US.1942.21.1
sp. zn. II. ÚS 1942/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) a soudců Ludvíka Davida a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti OYSTER Invest a.s., se sídlem Okružní 71, Pavlov, IČO: 25792369, zastoupené JUDr. Zdeňkem Kramperou, advokátem AK Hlaváček & Krampera, s.r.o., se sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2021 č. j. 29 Cdo 3807/2020-628 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. července 2020 č. j. 69 Co 202/2019-583 ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 12. srpna 2020 č. j. 69 Co 202/2019-592, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Ing. Evy Mikulčákové, správkyně konkursní podstaty úpadce NAP a.s., sídlem Oderská 333, Praha 9 - Čakovice, IČO: 25054686, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
I. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. července 2020 č. j. 69 Co 202/2019-583 ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 12. srpna 2020 č. j. 69 Co 202/2019-592 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
II. Návrh na odložení vykonatelnosti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2021 č. j. 29 Cdo 3807/2020-628 se zamítá.
III. Návrh na odložení vykonatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. října 2018 č. j. 26 C 397/2016-194 se odmítá.
Odůvodnění:
1. V návrhu na zahájení řízení doručeném Ústavnímu soudu dne 19. července 2021 navrhla stěžovatelka postupem dle §72 a násl. zákona č. 183/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí s tím, že jimi mělo být zasaženo do jejích ústavně zaručených práv na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a vlastnictví majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny.
2. V podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 17. ledna 2022, vznesla stěžovatelka, mimo jiné, návrh na odklad vykonatelnosti v návrhu specifikovaných rozhodnutí dle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Tento návrh odůvodnila tím, že vedlejší účastnice již zahájila v postavení oprávněné exekuční řízení pro vymožení přinejmenším některých povinností uložených stěžovatelce v řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí. Tuto skutečnost stěžovatelka doložila vyrozuměním o zahájení exekuce soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 2. listopadu 2021 č. j. 147 EX 248/21-7. Obsahy napadených rozhodnutí jsou všem účastníkům i vedlejší účastníci dobře známy a Ústavní soud se proto omezí jen konstatování, že jde zejména o povinnost stěžovatelky vyklidit a vedlejší účastnici předat v napadených rozsudcích určené nemovitosti a zaplatit k rukám vedlejší účastnice peněžité plnění s jistinou převyšující částku 9 mil. Kč.
3. Ústavní soud konstatuje, že v zásadě platí, že podaná ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Jen výjimečně, jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám, může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložena. Tyto podmínky jsou podle názoru Ústavního soudu u napadených rozsudků Městského soudu v Praze splněny. Smyslem odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci je předejít situaci, kdy by po eventuálním zrušení napadených rozhodnutí Ústavním soudem bylo nemožné či neúměrně obtížné vrátit stav věci do podoby před takovým protiústavním rozhodnutím orgánu veřejné moci. O takový případ jde ve vztahu k napadeným rozsudkům Městského soudu v Praze i v nyní posuzované věci - v případě provedení exekuce těchto napadených rozhodnutí by práva stěžovatelky byla dotčena v takové míře, že by jejich navrácení zpět bylo velmi ztíženo, ne-li zcela znemožněno. V tomto směru Ústavní soud podpůrně odkazuje i na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2021 č. j. 29 Cdo 3807/2020-623, kterým Nejvyšší soud v projednávané věci obdobně jako nyní Ústavní soud rozhodl o odkladu vykonatelnosti napadených rozsudků Městského soudu v Praze.
4. Návrh na odložení vykonatelnosti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2021 č. j. 29 Cdo 3807/2020-628 Ústavní soud zamítl, neboť tímto usnesením Nejvyšší soud rozhodl o odmítnutí dovolání stěžovatelky pro nepřípustnost a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů dovolacího řízení. Napadené usnesení není materiálně vykonatelné, neboť jím Nejvyšší soud stěžovatelce nestanovil žádnou vykonatelnou povinnost, která by umožňovala uskutečnění oprávnění třetí osobě a pro stěžovatelku představovala aktuální zásah do její právní sféry.
5. Návrh na odložení vykonatelnosti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. října 2018 č. j. 26 C 397/2016-194 Ústavní soud odmítl pro nepřípustnost, neboť v původní ústavní stížnosti toto prvostupňové rozhodnutí napadeno nebylo, podání ze dne 17. ledna 2022 bylo zcela zjevně učiněno po lhůtě stanovené dle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a návrh na odložení vykonatelnosti určitého rozhodnutí je návrhem akcesorickým, který sdílí právní osud návrhu ve věci samé (Ústavní soud na samotný návrh na zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 adekvátně zareaguje až v meritorním rozhodnutí o ústavní stížnosti). Na prevenci neodvratných zásahů do práv stěžovatelky však tento procesní stav nemá vliv, neboť vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze jakožto odvolacího soudu je tímto usnesením odložena a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. října 2018 č. j. 26 C 397/2016-194 dle názoru Ústavního soudu jako způsobilý exekuční titul v poměrech projednávané věci samostatně neobstojí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2022
David Uhlíř v. r.
předseda senátu