ECLI:CZ:US:2022:2.US.2018.22.1
sp. zn. II. ÚS 2018/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o věci ústavní stížnosti stěžovatelky Bc. Justýny Wimmerové, zastoupené Mgr. Bc. Denisou Markovou, advokátkou, se sídlem J. Š. Baara 1625/11, České Budějovice, proti rozhodnutí Okresního soudu v Prachaticích ve věci sp. zn. 13 P 193/2016 a 23 P 104/2018, a rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 5 Co 115/2022 a 6 Co 122/2022, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení soudních rozhodnutí, které označila v záhlaví uvedeným způsobem, přičemž tvrdila, že jimi bylo porušeno právo nezletilých na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo rovnosti účastníků podle čl. 37 odst. 3 Listiny.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem.
3. Ústavní stížnost však nebyla podána v zastoupení advokátem a nebyla k ní přiložena ani plná moc podle §30 odst. 1 a §31 zákona o Ústavním soudu, ani kopie rozhodnutí ve smyslu §72 odst. 6 téhož zákona, pročež Ústavnímu soudu nebylo jasné procesní postavení stěžovatelky v řízení před obecnými soudy a vůči nezletilým, o kterých stížnost pojednává.
4. Ústavní soud proto nejprve vyzval stěžovatelku dne 22. 8. 2022 (toliko) k tomu, aby doložila zastoupení advokátem. Dne 15. 9. 2022 byla soudu doručena plná moc advokátky. V návaznosti na to soud vyzval zastoupenou stěžovatelku k rozhojnění ústavně relevantní argumentace v ústavní stížnosti, resp. její doplnění, jakož i přeložení kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku. (Ostatně teprve na základě požadovaných rozhodnutí a doplnění argumentace by Ústavní soud konkrétně specifikoval, o která napadená rozhodnutí se v projednávané věci jedná a zda je stěžovatelka oprávněnou osobou k podání ústavní stížnosti, což ze stěžovatelkou sepsaného návrhu - bez právního zastoupení - nebylo prima facie patrné). K tomu Ústavní soud stanovil lhůtu jednoho měsíce od doručení výzvy.
5. V pořadí druhá výzva tak byla stěžovatelce (prostřednictvím zástupkyně) doručena dne 22. 9. 2022, lhůta pro odstranění vad tak uplynula v pondělí 24. 10. 2022. Dne 7. 11. 2022 byl Ústavnímu soudu doručen přípis právní zástupkyně, kde soudu sděluje, že jí nebyly k předmětné věci dodány příslušné podklady, proto nebylo v jejích možnostech příslušné vady podání odstranit. K odstranění vad nedošlo ani posléze, ke dni vyhotovení tohoto rozhodnutí.
6. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že fakticky vyhověl žádosti stěžovatelky o společné projednání obou věcí (návrhu na spojení). Přestože byla na Ústavním soudu původně vedena řízení dvě (sp. zn. II. ÚS 2018/22 a III. ÚS 2019/22), s ohledem na totožnost podání stěžovatelky byla pozdější věc sp. zn. III. ÚS 2019/22 vyvedena z rejstříku a připojena ke společnému projednání v této věci.
7. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě (a ani po jejím uplynutí až do dnešního dne) ústavní stížnost o kopie rozhodnutí a ústavně relevantní odůvodnění nedoplnila, Ústavní soud ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2022
David Uhlíř v. r.
soudce zpravodaj