ECLI:CZ:US:2022:2.US.2323.22.2
sp. zn. II. ÚS 2323/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu a soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky, společnosti KOMPO ZLÍN s.r.o., se sídlem Hlavničkovo nábřeží 5655, Zlín, zastoupené JUDr. Václavem Hochmannem, advokátem se sídlem Rašínova 68/3, Zlín, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2022 č. j. 29 Cdo 1419/2020-448, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. prosince 2019 č.j. 10 Cmo 3/2017-374 a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2016, č. j. 4 Cm 21/2013-142, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení, a Mgr. Miroslava Sládka, správce konkursní podstaty úpadce Svit a.s. Zlín, jako vedlejšího účastníka řízení, o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2022 č. j. 29 Cdo 1419/2020-448, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 12. 2019 č. j. 10 Cmo 3/2017-374 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2016, č. j. 4 Cm 21/2013-142 se odkládá do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala s odkazem na tvrzené porušení svých základních práv zrušení shora citovaných rozhodnutí obecných soudů. V návrhu uvedla mimo jiné, že spor je veden o nemovitosti, ve kterých má stěžovatelka své stroje, vybavení a ve kterých provozuje již více než dvacet let podnik vyrábějící obuvnické komponenty. Požádala proto, aby Ústavní soud aplikoval §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, a odložil vykonatelnost napadených rozsudků. Nedojde-li k odložení vykonatelnosti, pak podle názoru stěžovatelky reálně hrozí, že vedlejší účastník řízení nemovitosti, o které je veden tento soudní spor, zpeněží, což by znamenalo konec výroby, jakož i práce pro více než dvě stě třicet zaměstnanců, a tedy nevratné škody na právech a majetku stěžovatelky.
2. Ústavní soud konstatuje, že podaná ústavní stížnost zásadně nemá odkladný účinek; srov. ustanovení §79 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadených rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
3. Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny, neboť pravomocné a vykonatelné rozhodnutí obecných soudů může v daném případě a v daných souvislostech představovat závažný zásah do základních práv stěžovatelky za situace, kdy se argumenty stěžovatelky zdají být náležitě zdůvodněny, a rozhodnutí Ústavního soudu si vyžádá jistý čas. S ohledem na výše uvedené rozhodl Ústavní soud o odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozsudků obecných soudů, aniž by tím však jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. října 2022
David Uhlíř v. r.
předseda senátu