ECLI:CZ:US:2022:2.US.29.19.2
sp. zn. II. ÚS 29/19
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Zbudila, zastoupeného JUDr. Josefem Kašparem, advokátem se sídlem Jáchymovská 27/114, Karlovy Vary, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. 20 Cdo 3279/2018-720, a proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2018, č. j. 64 Co 420/2017-608, 64 Co 2/2018, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Plzni, jako účastníků řízení, takto:
V řízení o ústavní stížnosti se pokračuje.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výrokové části II. v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Plzni (dále jen "krajský soud"). Tímto výrokem krajský soud rozhodl, že "Usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 10. 2017, č. j. 13 EXE 13297/2010-570 se v napadené části, to je ve výroku pod bodem II., potvrzuje v tom správném znění, že se návrh povinného na zastavení exekuce z důvodu nesplnění podmínek řízení pro nedostatek plné moci zástupce k zastoupení oprávněného, z důvodu zániku pohledávky a z důvodu promlčení nároku oprávněného, zamítá". Proti tomuto usnesení podal stěžovatel dovolání, které bylo napadeným usnesením Nejvyššího soudu odmítnuto.
2. Stěžovatel Ústavnímu soudu dne 3. 1. 2019 doručil podání označené jako "ústavní stížnost". Ústavní soud dne 7. 1. 2019 vyzval stěžovatele k odstranění vad návrhu, kdy byl stěžovatel upozorněn, že podle ustanovení §30 a §31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů musí být jako účastník řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (včetně sepsání samotné ústavní stížnosti). Stěžovatel následně požádal Českou advokátní komoru (dále jen "ČAK") o určení advokáta při řízení před Ústavním soudem. ČAK dne 28. 1. 2019 rozhodla, že žadateli nebude advokát k poskytnutí právní služby Českou advokátní komorou určen. Proti rozhodnutí ČAK podal stěžovatel správní žalobu.
3. Za daných okolností nebyly splněny podmínky řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud proto řízení o ústavní stížnosti přerušil podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením §109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a to usnesením ze dne 28. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 29/19, neboť před správními soudy probíhalo řízení, v němž byla řešena otázka, která měla význam pro rozhodnutí Ústavního soudu, resp. pro splnění podmínek řízení o ústavní stížnosti. Bez právního zastoupení totiž se stěžovatelem Ústavní soud jednat nemohl a současně za dané procesní situace nebylo postaveno najisto, zda stěžovatel má či nemá právo na určení advokáta ČAK.
4. Následně byl Ústavnímu soudu doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2021, č. j. 10 As 2/2021-37, který byl vydán ve věci stěžovatele jako žalobce proti žalované - ČAK, a to v návaznosti na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 8 A 161/2019-60. Nejvyšší správní soud uvedeným rozsudkem rozhodoval o kasační stížnosti stěžovatele proti citovanému rozsudku Městského soudu v Praze s tím, že kasační stížnost zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
5. V návaznosti na to pak byla podání stěžovatele směřovaná Ústavnímu soudu k jeho další výzvě k odstranění vad návrhu dne 26. 9. 2022 doplněna o plnou moc, kterou stěžovatel udělil právnímu zástupci pro řízení před Ústavním soudem v této věci: Tento právní zástupce za stěžovatele vypracoval novou ústavní stížnost.
6. Vzhledem k tomu, že již je stěžovatel pro řízení před Ústavním zastoupen advokátem, který za něj zpracoval ústavní stížnost, odpadl důvod přerušení řízení o ústavní stížnosti stěžovatele, a proto Ústavní soud rozhodl o pokračování v řízení o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2022
Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu