ECLI:CZ:US:2022:2.US.557.22.1
sp. zn. II. ÚS 557/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o návrhu na vyloučení soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci stěžovatele P. L., zastoupeného Mgr. Štěpánem Lichovníkem, advokátem se sídlem v Brně, Pellicova 23/8, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 7 Tdo 1257/2021-3456 ze dne 8. 12. 2021 a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 1 To 24/2021-3330 ze dne 3. 6. 2021, takto:
Soudce Tomáš Lichovník je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 557/22.
Odůvodnění:
1. Shora uvedená věc byla v souladu s §40 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), ve spojení s rozvrhem práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění (dále jen „rozvrh práce“), přidělena k rozhodnutí do druhého senátu ve složení Tomáš Lichovník, soudce určený podle §9 rozvrhu práce a Milada Tomková (soudkyně zpravodajka).
2. Vzhledem ke skutečnosti, že právní zástupce stěžovatele je synem soudce Tomáše Lichovníka, požádal tento soudce přípisem ze dne 6. 4. 2022 první senát Ústavního soudu, aby rozhodl o jeho případném vyloučení z projednání a rozhodování uvedené věci.
3. Podle §36 odst. 1 zákona o zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; dále jen „Listina“).
4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)].
5. První senát Ústavního soudu, jemuž rozhodnutí o vyloučení soudce druhého senátu podle §10 rozvrhu práce náleží, zvážil uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že ve věci není splněn požadavek objektivně se jevící nestrannosti soudce Tomáše Lichovníka, neboť nejužší možná příbuzenská vazba k právnímu zástupci stěžovatele nepochybně může v nezávislém pozorovateli (srov. bod 4 usnesení sp. zn. I. ÚS 4028/17 ze dne 20. 3. 2018) vzbuzovat obavy o jeho nestranné rozhodování věci.
6. Jelikož nastala situace předvídaná §36 odst. 1 zákona o Ústavního soudu, vyloučil první senát Ústavního soudu soudce Tomáše Lichovníka z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 557/22.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2022
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu