ECLI:CZ:US:2022:2.US.880.22.1
sp. zn. II. ÚS 880/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o návrhu na vyloučení soudce Davida Uhlíře z projednání a rozhodování věci stěžovatelky MUDr. Renaty Zachové, zastoupené JUDr. Ondřejem Kafkou, advokátem, se sídlem v Praze, Valentinská 92/3, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 18 Co 137/2021 ze dne 31. 12. 2022, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení a JUDr. Mgr. Pavla Škváry, Ph.D., MBA, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Soudce David Uhlíř je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 880/22.
Odůvodnění:
1. Shora uvedená věc byla v souladu s §40 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve spojení s rozvrhem práce Ústavního soudu, v platném a účinném znění (dále jen "rozvrh práce"), přidělena k rozhodnutí do druhého senátu ve složení: Tomáš Lichovník, soudce určený podle §9 rozvrhu práce a David Uhlíř (soudce zpravodaj).
2. Soudce David Uhlíř přípisem ze dne 6. 4. 2022 předložil předsedovi prvního senátu spis spolu s návrhem, aby rozhodl o jeho případném vyloučení z projednávání a rozhodování uvedené věci v souladu s §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Jako důvod soudce David Uhlíř uvedl, že jeho poměr ke stěžovatelce zjevně zakládá pochybnosti o jeho nepodjatosti, neboť se stěžovatelkou MUDr. Renatou Zachovou je v dlouholetém přátelském vztahu a společensky se často stýkají v úzkém okruhu přátel.
3. Podle §36 zákona o zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnut o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (srov. čl. 36 odst. 1 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
4. Nestrannost soudce je vždy posuzována z hlediska subjektivního a objektivního. Zatímco subjektivní hledisko, které je stěžejní složkou nestrannosti soudce, zkoumá vnitřní vztah soudce k věci, (vedlejším) účastníkům nebo jejich zástupcům, objektivní hledisko sleduje s ohledem na tento vnitřní vztah existenci dostatečných záruk, že je možno vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost o jeho nepodjatosti [srov. nález sp. zn. I. ÚS 722/05 ze dne 7. 3. 2007 (N 42/44 SbNU 533)]. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům.
5. První senát Ústavního soudu, jemuž věc o vyloučení soudce druhého senátu podle §10 rozvrhu práce náleží, zvážil uvedené skutečnosti a dospěl k následujícím závěrům. Jde-li o subjektivní hledisko, soudce David Uhlíř vyjádřil své vnitřní přesvědčení (k jeho významu viz např. bod 6 usnesení sp. zn. I. ÚS 1472/16 ze dne 21. 6. 2016; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), že s ohledem na jeho přátelské vazby se stěžovatelkou lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. Rovněž z pohledu nezávislého pozorovatele soudce David Uhlíř může mít vzhledem k dlouhotrvajícímu osobnímu poměru k účastnici řízení zájem na výsledku řízení o předmětné ústavní stížnosti (k potenciálu jednotlivých vztahů založit podjatost viz bod 9 usnesení sp. zn. I. ÚS 2389/19 ze dne 28. 8. 2019), a proto rozhodnutí o jeho vyloučení z projednávání a rozhodování věci obstojí též z objektivního hlediska.
6. Protože první senát Ústavního soudu shledal, že jsou dány předpoklady podle §36 odst. 1 zákona o Ústavního soudu, rozhodl o vyloučení soudce Davida Uhlíře z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 880/22.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2022
Jaromír Jirsa v. r.
předseda senátu