ECLI:CZ:US:2022:3.US.1018.22.1
sp. zn. III. ÚS 1018/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti Jana Houžvičky, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. prosince 2021 č. j. 21 Co 292/2021-358 a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. srpna 2021 č. j. 30 Nc 1006/2017-334, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Jičíně, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 14. 4. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení, jimiž bylo podle §43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuto jeho podání obsahující mj. žalobu pro zmatečnost.
2. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami, když stěžovatel není především zastoupen advokátem a chybí v něm relevantní ústavněprávní argumentace k údajnému porušení jeho základních práv a svobod napadenými rozhodnutími.
4. Ačkoliv byl stěžovatel již mnohokrát Ústavním soudem poučen o požadavcích kladených na ústavní stížnost, ani nyní podaný návrh základní formální náležitosti ústavní stížnosti nesplňuje, neboť nebyl naplněn zejména požadavek povinného zastoupení advokátem pro řízení před Ústavním soudem podle §30 a 31 zákona o Ústavním soudu.
5. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a určení lhůty podle §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
6. V posuzované věci však Ústavní soud shledává, že stěžovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně poučení o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad.
7. Stěžovatel tak již byl řádně poučen, jaké náležitosti má obsahovat návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, a o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem již při podání ústavní stížnosti, včetně postupu, jak si může advokáta opatřit. Stěžovatel byl výslovně informován o tom, že Ústavní soud zástupce pro řízení neustanovuje, současně byl upozorněn na následky spojené s neodstraněním nedostatku právního zastoupení.
8. V řízení o ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli opakovaně v každé jeho věci, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
9. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele [viz např. usnesení ze dne 21. 5. 2020 sp. zn. IV. ÚS 1316/20 či ze dne 23. 9. 2020 sp. zn. I. ÚS 2609/20 a další (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)] přiměřeně použil §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2022
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj