ECLI:CZ:US:2022:3.US.1970.22.1
sp. zn. III. ÚS 1970/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného JUDr. Michalem Vondráčkem, advokátem, sídlem Polská 4, Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. října 2020 č. j. 6 Co 675/2020-887, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. dubna 2022 č. j. 8 Co 1487/2021-168 a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. října 2021 č. j. 17 C 333/2020-144, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení a 1) H. K. a 2) H. K., jako vedlejších účastnic řízení, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
2. Z obsahu spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") sp. zn. 17 C 333/2020, který si Ústavní soud vyžádal, vyplývají následující skutečnosti. Rozsudkem okresního soudu ze dne 18. 10. 2019 č. j. 18 Nc 211/2014-779 byla uložena stěžovateli povinnost přispívat na výživu první vedlejší účastnice od 5. 11. 2011 částkou 20 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2013 částkou 25 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2015 částkou 10 000 Kč měsíčně a od 1. 5. 2018 částkou 7 000 Kč měsíčně a uhradit dlužné výživné za dobu od 5. 11. 2011 do 18. 10. 2019 v částce 1 106 333 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") ze dne 7. 10. 2020 č. j. 6 Co 675/2020-887 byl změněn citovaný rozsudek okresního sodu tak, že stěžovatel je povinen přispívat na výživu první vedlejší účastnice od 5. 11. 2011 částkou 65 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2012 částkou 45 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2013 částkou 90 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2014 částkou 45 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2015 částkou 33 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2016 částkou 26 000 Kč měsíčně, od 1. 1. 2017 částkou 16 000 Kč měsíčně a od 1. 1. 2019 částkou 18 000 Kč měsíčně a uhradit dlužné výživné za období od 5. 11. 2011 do 7. 10. 2020 ve výši 3 327 333 Kč. Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel žalobu pro zmatečnost, která byla usnesením okresního soudu ze dne 20. 10. 2021 č. j. 17 C 333/2020-144 zamítnuta. Krajský soud usnesením ze dne 26. 4. 2022 č. j. 8 Co 1487/2021-168 usnesení okresního soudu potvrdil.
3. Dne 22. 11. 2022 sdělil právní zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu, že stěžovatel zemřel. Tuto informaci Ústavní soud následně ověřil z informačního systému evidence obyvatel, v němž je uvedeno datum úmrtí stěžovatele dne 13. 11. 2022. Dne 25. 11. 2022 obdržel Ústavní soud od okresního soudu kopii úmrtního listu stěžovatele.
4. Podle §107 odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu platí, že ztratí-li stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti způsobilost být jeho účastníkem dříve, než bylo pravomocně skončeno, a neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, Ústavní soud řízení zastaví. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatel zemřel, a tím i pozbyl způsobilost být účastníkem řízení o ústavní stížnosti ještě před vydáním rozhodnutí o ní. Jelikož v tomto případě povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat, Ústavní soud podle citovaných zákonných ustanovení řízení o ústavní stížnosti zastavil.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2022
Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu