ECLI:CZ:US:2022:3.US.235.22.1
sp. zn. III. ÚS 235/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ADPACK group, s. r. o., se sídlem Orlovská 752/147, Ostrava, zastoupené Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem Husova 1285/2, Ostrava, proti postupu Krajského soudu v Brně v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSBR 31 INS 1176/2021 a proti rozhodnutí o potvrzení insolvenčního správce ve funkci, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
1. Včas podanou ústavní stížností (§72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") brojí stěžovatelka proti postupu a rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud" nebo "insolvenční soud") v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSBR 31 INS 1176/2021, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a přiložených listin, krajský soud usnesením ze dne 12. 2. 2021, č. j. KSBR 31 INS 1176/2021-A-8, zjistil úpadek Radka Šikoly (dále jen "dlužník"), povolil řešení úpadku oddlužením a ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Daniela Ševčíka, Ph.D. Stěžovatelka je věřitelkou dlužníka a má v jeho insolvenčním řízení zjištěnou nezajištěnou a vykonatelnou pohledávku ve výši celkem 4 563 840,10 Kč. Její přihláška pohledávky je vedena jako P 12.
3. Dne 26. 11. 2021 se v uvedené insolvenční věci konala první schůze věřitelů. Na základě vyhlášky insolvenčního soudu ze dne 8. 11. 2021, č. j. KSBR 31 INS 1176/202l-B-50, mělo v rámci této schůze proběhnout hlasování o odvolání insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce.
4. V průběhu schůze věřitelů však soud konstatoval, že tento bod programu týkající se projednání podjatosti insolvenčního správce, hlasování o jeho odvolání z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce nebude dodržen, neboť zde není potřebné kvorum pro případné hlasování o změně v osobě insolvenčního správce podle §29 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Insolvenční soud současně rozhodl, že potvrzuje ve funkci stávajícího insolvenčního správce.
5. Stěžovatelka podává proti rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým byl ponechán ve funkci dosavadní insolvenční správce, a proti tvrzeně nesprávnému postupu tohoto soudu, který předcházel rozhodnutí o ponechání insolvenčního správce ve funkci a kterým nebyla některým věřitelům přiznána hlasovací práva, v důsledku čehož insolvenční soud nedodržel shora uvedený bod programu schůze věřitelů, ústavní stížnost. Stěžovatelka má za to, že kdyby došlo ke správnému právnímu posouzení hlasovacích práv věřitelů D.S. Leasing, a. s. (V9) a BEN SOL s. r. o. (V7) a hlasovací práva jim byla insolvenčním soudem přiznána, došlo by současně k odvolání insolvenčního správce a k jeho nahrazení novým insolvenčním správcem.
6. Stěžovatelka současně Ústavnímu soudu sděluje, že ačkoliv si je vědoma, že proti rozhodnutí insolvenčního soudu a jeho postupu na schůzi věřitelů konané dne 26. 11. 2021 není přípustné odvolání, z opatrnosti je přesto podala.
7. Ústavní soud z insolvenčního rejstříku zjistil, že v databázi Vrchního soudu v Olomouci (dále jen "vrchní soud") se skutečně nachází odvolání stěžovatelky, jímž se domáhá zrušení ústavní stížností napadeného rozhodnutí vyhlášeného na schůzi věřitelů konané dne 26. 11. 2021 a které je vedeno pod sp. zn.
4 VSOL 93/2022, přičemž vrchní soud o něm dosud nerozhodl.
8. Za této situace, kdy souběžně s řízením o ústavní stížnosti probíhá odvolací řízení, jehož výsledek může mít význam pro rozhodnutí Ústavního soudu o této ústavní stížnosti, Ústavní soud postupoval podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s §109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl o přerušení řízení o podané ústavní stížnosti, a to do doby, než bude vrchním soudem rozhodnuto o odvolání stěžovatelky. Ústavní soud totiž respektuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je prostředkem ultima ratio k ochraně práva, nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány již není standardním postupem možná.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. března 2022
Vojtěch Šimíček v. r.
předseda senátu