ECLI:CZ:US:2022:3.US.780.22.1
sp. zn. III. ÚS 780/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti společnosti VT-SUN, s. r. o., sídlem Tovární 629, Chomutov, zastoupené advokátem Mgr. Radkem Salajkou, LL.M., sídlem Hlubočepská 1156/38b, Praha 5 - Hlubočepy, proti postupu policejního orgánu zachyceného ve sdělení č. j. NCOZ-6179-104/TČ-2020-417503-H ze dne 17. ledna 2022, sdělení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 3. února 2022 č. j. 2 KZV 41/2021-33 a usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. února 2022 č. j. 2 KZV 41/2021-38, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a sdělení, neboť tvrdí, že jimi došlo k porušení jejích práv zaručených čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Jak vyplynulo z ústavní stížnosti, stěžovatelka dne 15. 11. 2021 podala blanketní stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání stěžovatelky jako právnické osoby. Zároveň stěžovatelka požádala o umožnění seznámit se s obsahem spisu za účelem doplnění odůvodnění stížnosti. Stěžovatelce bylo policejním orgánem umožněno nahlédnout do spisu ve vybraných termínech a zároveň bylo stanoveno datum 11. 1. 2022 s tím, že pokud v daném termínu policejní orgán neobdrží odůvodnění stížnosti, postoupí spisový materiál s původní stížností k rozhodnutí ve smyslu §146 odst. 2 písm. a) trestního řádu.
Stěžovatelka nahlížela do spisu ve dnech 22. 12. 2021, 4. 1. 2022 a 11. 1. 2022, kdy obhájce stěžovatelky požádal o další tři termíny nahlížení s tím, že nemusí jít o termíny konečné. Sdělením napadeným ústavní stížností policejní orgán této žádosti nevyhověl, neboť stěžovatelce byl poskytnut dostatečný prostor k prostudování spisu a policejní orgán již obdržel pokyn státního zástupce k předložení stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání spolu s kompletním spisovým materiálem.
Stěžovatelka následně požádala Krajské státní zastupitelství v Brně o přezkoumání postupu policejního orgánu podle §157a trestního řádu. Státní zástupce krajského státního zastupitelství sdělením ze dne 3. 2. 2022 konstatoval, že policejní orgán postupoval lege artis. Usnesením ze dne 10. 2. 2022 pak státní zástupce krajského státního zastupitelství zamítl stížnost stěžovatelky proti usnesení o zahájení trestního stíhání.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že jí nebyl poskytnut dostatečný prostor k nastudování obsáhlého spisu tak, aby mohla řádně brojit proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Podle stěžovatelky navíc trestní spis není veden v souladu se Spisovým řádem Policie Českém republiky.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita, jež se procesně projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.
Z tohoto pohledu nabývá v nyní posuzované věci zásadního významu zjištění, že stěžovatelka netvrdila ani neprokázala, že by před podáním ústavní stížnosti podala podnět k výkonu dohledu podle §12d zákona o státním zastupitelství, který je podle judikatury Ústavního soudu obecně přijímán jako účinný procesní prostředek k ochraně práv (viz usnesení sp. zn. IV. ÚS 3443/21 ze dne 19. 1. 2022; srov. i usnesení sp. zn. II. ÚS 138/20 ze dne 1. 9. 2020 či sp. zn. III. ÚS 646/20 ze dne 17. 3. 2020). Citované ustanovení zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího státního zastupitelství při vyřizování věci v jeho příslušnosti. Stěžovatelka tedy měla možnost přezkumu postupu státního zástupce prostřednictvím instančního dohledu v rámci struktury státního zastupitelství. Této možnosti však podle informací obsažených v ústavní stížnosti a přiloženém rozhodnutí nevyužila.
Lze dodat, že Ústavní soud dle své ustálené judikatury zásadně nezasahuje do probíhajících trestních řízení, a to tím spíše v jejich přípravné fázi, nedochází-li tím současně k významnému a nenapravitelnému zásahu do základních práv a svobod (např. vzetím do vazby). Stěžovatelka bude mít v dalším průběhu řízení, zejména v případném řízení před soudem, pro studium spisu dostatek prostoru, stejně jako bude mít dostatek prostoru pro uplatnění odpovídající procesní obrany, a bylo by v nesouladu s principy ústavního pořádku, aby do této oblasti Ústavní soud nyní zasahoval; k tomu jsou příslušné jiné orgány. Stejně tak jsou jiné orgány, nikoli Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti, příslušné řešit, zda je policejní spis veden v souladu se spisovým řádem.
Ústavní soud proto ústavní stížnost jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. dubna 2022
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka