ECLI:CZ:US:2022:4.US.1523.21.1
sp. zn. IV. ÚS 1523/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti obchodní korporace JB Debt Investments, s. r. o., sídlem Nové sady 988/2, Brno, zastoupené Mgr. Bc. Lumírem Šindelářem, advokátem, sídlem Jiráskova 495, Rajhrad, proti usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. března 2021, sp. zn. C 17627/RD208/KSCB, Fj 6302/2021/KSCB, ze dne 24. března 2021 sp. zn. C 17627/RD214/KSCB, Fj 6302/2021/KSCB a ze dne 8. dubna 2021 sp. zn. C 17627/RD243/KSCB, Fj 8513/2021/KSCB, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti DANABE, s. r. o., sídlem Novohradská 747/19, České Budějovice, zastoupené Mgr. Bc. Lucií Neprašovou, advokátkou, sídlem Edvarda Beneše 2254/56, Plzeň, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se posuzovanou ústavní stížností domáhá zrušení shora označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu a spravedlivý proces zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Jak vyplývá z doložených rozhodnutí, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "rejstříkový soud") usnesením sp. zn. C 17627/RD208/KSCB, Fj 6302/2021/KSCB zahájil řízení o dosažení shody mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem ve věci zápisu obchodní společnosti DANABE, s. r. o. týkající se sídla společnosti a trvání funkce jednatelů společnosti. Usnesením sp. zn. C 17627/RD214/KSCB, Fj 6302/2021/KSCB bylo do obchodního rejstříku zapsáno původní sídlo obchodní společnosti DANABE a byla změněna data funkčního období předchozích jednatelů obchodní společnosti DANABE. Usnesením sp. zn. C 17627/RD243/KSCB, Fj 8513/2021/KSCB pak bylo z obchodního rejstříku vymazáno zástavní právo stěžovatelky, kterým byl zatížen podíl ve výši 100 % na základním kapitále obchodní společnosti DANABE.
2. Stěžovatelka tvrdí, že je věřitelkou obchodní společnosti DANABE, k zajištění pohledávky bylo mimo jiné zřízeno zástavní právo k obchodnímu podílu ve společnosti DANABE, přičemž jediným majetkem obchodní společnosti DANABE jsou dle stěžovatelky hodnotné nemovité věci, z jejichž zpeněžení může být uspokojena pohledávka stěžovatelky. Stěžovatelka napadá všechna tři shora označená usnesení, tvrdí, že v jejich důsledku, resp. v důsledku aktivit tehdejší jednatelky obchodní společnosti DANABE došlo k výmazu zástavního práva svědčícího stěžovatelce bez toho, že by k tomuto výmazu dala stěžovatelka souhlas, resp. bez toho, že by zajištěná pohledávka zanikla nebo došlo k zániku zástavního práva jiným zákonem předvídaným způsobem. Stěžovatelka tvrdí, že kroky obchodní společnosti DANABE a jí spřízněných osob jsou motivovány zmařením uspokojení pohledávky stěžovatelky.
3. Stěžovatelka tvrdí porušení práva na přístup k soudu, neboť o řízení před rejstříkovým soudem nevěděla, o napadených rozhodnutích se dozvěděla až ex post nahlédnutím do spisu, nemohla tak v řízení jakkoli argumentovat, ačkoli šlo o její práva, stejně tak nemohla proti rozhodnutí rejstříkového soudu podat odvolání. Dále namítá, že usnesení rejstříkového soudu vydala vyšší soudní úřednice, nikoli soudce, což s ohledem na obsah změny považuje za rozporné s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/10 ze dne 22. 5. 2013 (N 90/69 SbNU 405; 224/2013 Sb.).
4. Ústavní soud si vyžádal vyjádření rejstříkového soudu i obchodní společnosti DANABE. Za rejstříkový soud zaslala vyjádření vyšší soudní úřednice Marie Klára Petrášková. Rekapituluje složitou a nepřehlednou situaci v dané rejstříkové věci a věcech souvisejících, uvádí, že "jednala podle nejlepšího vědomí a svědomí z titulu vyšší soudní úřednice, když zápis v rejstříku byl v tu chvíli opravdu dosti zmatečný". Nerozporuje, že takto složitý spis měl řešit spíš soudce, upozorňuje však na personální situaci na rejstříkovém oddělení, omezení v "covidové době" a potřebu věc rychle řešit vzhledem k zákonným lhůtám. Obchodní společnost DANABE jako vedlejší účastnice uvádí, že se vymezuje proti jednání Andrey Cimfeové (osoba vystupující jako jednatelka vedlejší účastnice v předmětných rejstříkových řízeních - pozn. ÚS), "která opakovaně zaujímá funkci osoby oprávněné jednat za [vedlejší účastnici], ačkoli u ní absentuje jakékoli oprávnění k takovému jednání, neboť zápis ve veřejném rejstříku jí nesvědčí a ani svědčit nemůže. Jakékoli právní jednání uvedené osoby učiněné jménem [vedlejší účastnice] proto považuje [vedlejší účastnice] za nulitní".
5. Stěžovatelka v replice k ústavní stížnosti uvádí, že se vyšší soudní úřednice ve svém vyjádření nevyjádřila k meritu věci, pouze se snaží omluvit své pochybení, zároveň má za to, že se měl za rejstříkový soud vyjádřit soudce, nikoli vyšší soudní úřednice. Trvá na tom, že byl porušen čl. 36 Listiny.
6. Ústavní soud musel primárně posoudit, zda v nastalé situaci může do činnosti rejstříkového soudu zasahovat, neboť dle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
7. Řízení dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv je vybudováno na zásadě subsidiarity ústavních stížností. Ústavní soud se tak nemůže věcně zabývat ústavní stížností, pokud v rámci právního řádu existuje možnost, jak možné pochybení orgánu veřejné moci vedoucí k tvrzenému porušení ústavně zaručených práv napravit jiným způsobem, než právě zásahem Ústavního soudu.
8. V nyní posuzované situaci tak musel Ústavní soud zvážit, zda možnost stěžovatelky obrátit se na rejstříkový soud podle §101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen "zákon č. 304/2013 Sb."), může představovat způsobilý prostředek nápravy tvrzeného porušení ústavních práv stěžovatelky. Jádro argumentace stěžovatelky je založeno na tom, že ačkoli se řízení před rejstříkovým soudem týkalo jejích majetkových zájmů, sama o probíhajícím řízení před rejstříkovým soudem ve věci obchodní společnosti DANABE nevěděla, nemohla tak věcně argumentovat, o jejích právech nerozhodoval soudce, přičemž se proti napadeným rozhodnutím nemohla - vzhledem k absenci povědomí o řízení - odvolat k nadřízenému soudu. Ústavní soud tak musel posoudit, zda možnost domáhat se změny zápisu dle §101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. představuje způsobilý prostředek nápravy tvrzeného protiústavního postupu rejstříkového soudu. Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka podáním návrhu dle §101 odst. 2 mohla docílit toho, aby o zápisu do obchodního rejstříku v otázce týkající se jejích majetkových zájmů bylo rozhodnuto již při zvážení její vlastní argumentace, tedy při respektu k jejím ústavně zaručeným procesním právům. Zároveň je uvedeným postupem zajištěno, že věc bude posuzovat soudce, neboť při případném nepříznivém rozhodnutí rejstříkového soudu, byť vydaném vyšším soudním úředníkem, může stěžovatelka svou argumentaci předestřít nadřízenému soudu. Tím je učiněno zadost též právu na přístup k soudu v materiálním smyslu (tj. přístup k soudci). Teprve proti tomuto rozhodnutí, pokud by nevedlo k nápravě protiústavního stavu, je možno případně podat ústavní stížnost.
9. Ústavní soud tedy má za to, že tvrzená pochybení rejstříkového soudu týkající se práva na přístup k soudu jsou napravitelná v řízení před obecnými soudy. Teprve poté, co budou mít možnost se obecné soudy s tvrzenými pochybeními vypořádat, otevírá se případný prostor pro meritorní posouzení věci ze strany Ústavního soudu.
10. Nad rámec uvedeného Ústavní soud dodává, že dle sdělení stěžovatelky rejstříkový soud dne 20. 12. 2021 vyhověl jejímu návrhu a změnil zápis v obchodním rejstříku tak, jak stěžovatelka požadovala, s datem vzniku jejího zástavního práva ke dni 12. 1. 2016.
11. Ústavní soud s ohledem na shora uvedené proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. února 2022
Milada Tomková v. r.
soudkyně zpravodajka