ECLI:CZ:US:2022:4.US.1630.22.1
sp. zn. IV. ÚS 1630/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Davida Kratochvíla, zastoupeného JUDr. Ing. Martinem Dirhanem, advokátem, sídlem Chvalova 1696/10, Praha 3 - Žižkov, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. března 2022 č. j. 2112 C 12/2021-81, za účasti Městského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý (sc. řádný) proces a "spravedlivé rozhodnutí" podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a také rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.
2. Z ústavní stížnosti se podává, že napadeným rozsudkem bylo stěžovateli uloženo zaplatit vedlejší účastnici částku 5 441 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení částku 3 600 Kč.
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti mj. uvádí, že se z důvodu kontaktu s osobou s pozitivním testem na koronavirus omluvil z nařízeného jednání a požádal o jeho odročení, neboť se s ohledem na průběh a výsledek sporu mezi týmiž účastníky vedeného pod sp. zn. 2112 C 15/2020 chtěl jednání zúčastnit osobně a vyjádřit se k věci i navrhovaným a prováděným důkazům. Soud však jeho žádosti nevyhověl. Proto na poslední chvíli zajistil zastoupení obecným zmocněncem, který však neměl již prostor se dostatečně seznámit s projednávanou věcí. Za významné porušení práva na řádný proces stěžovatel považuje skutečnost, že tento zmocněnec měl první příležitost, kdy se mohl ve věci vyjádřit před soudem, až v závěrečné řeči. Výzva k jejímu přednesu a přednes samotný přitom předcházely rozhodnutí soudu o jeho důkazních návrzích a poučení soudu o možnosti vznesení námitky podjatosti se obecnému zmocněnci dostalo až těsně před vyhlášením rozsudku.
4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení (§42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
5. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 téhož zákona); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 téhož zákona).
6. Podle §229 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, byla-li mu v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem; totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle §202 odst. 2 téhož zákona.
7. V posuzované věci ústavní stížnost směřuje proti rozsudku soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle posledně uvedeného ustanovení, a stěžovatel v ní vznáší námitku, že mu nesprávným postupem soudu (popsaným sub 3) byla odňata možnost jednat před tímto soudem.
8. Z výše uvedeného je patrno, že stěžovatel měl k dispozici k ochraně svých práv ještě mimořádný opravný prostředek, a to žalobu pro zmatečnost. Z ústavní stížnosti však neplyne, že by tento procesní prostředek podal, resp. že jej již "vyčerpal", tj. dosáhl rozhodnutí o něm (viz i §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Z tohoto důvodu je jeho ústavní stížnost podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná.
9. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. července 2022
Jan Filip v. r.
soudce zpravodaj