ECLI:CZ:US:2022:4.US.2499.22.1
sp. zn. IV. ÚS 2499/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelů J. P., J. P. S. a nezletilých M. P. a L. P., zastoupených Mgr. Petrem Novákem, advokátem, sídlem Čichnova 1294/23a, Brno, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 17. června 2022 č. j. 6 C 220/2021-63, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Smartwings, a. s., sídlem K Letišti 1068/30, Praha 6 - Ruzyně, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti věci a obsah napadeného rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku s tvrzením, že jím bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces (sc. na soudní ochranu) podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny.
2. Z ústavní stížnosti a z jejích příloh se podává, že stěžovatelé se žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") domáhali po vedlejší účastnici zaplacení částky ve výši 1 000 EUR s příslušenstvím podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (dále jen "nařízení"), s tvrzením, že se dne 10. 6. 2019 účastnili letu č. QS1417 z Kerkyry do Brna, přičemž let byl o více než tři hodiny opožděn. Obvodní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl (I. výrok) a rozhodl o nákladech řízení (II. výrok). Vyšel z ustálené praxe Soudního dvora Evropské unie (dále jen "SDEU"), ze které vyplývá, že rozhodujícím okamžikem, zda došlo ke zpoždění letu, je čas příletu letadla, tj. první otevření dveří (srov. rozsudek SDEU ze dne 4. 9. 2014 Germanwings GmbH v. Ronny Henning). Obvodní soud provedl s ohledem na judikaturu Ústavního soudu [nález ze dne 7. 2. 2022 sp. zn. II. ÚS 2226/22; pozn. správně má být "sp. zn. II. ÚS 2226/21" (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)] veškeré předložené důkazy a zvážil jejich věrohodnost. Uzavřel, že podle záznamu předmětného letu z Kerkyry do Brna letadlo přistálo na dráze v 00:52 koordinovaného světového času (dále jen "UTC") a dveře letadla se poprvé otevřely v 00:54 UTC, přičemž vysvětlil, proč jej považuje za věrohodný (např. oproti sdělení Letiště Brno-Tuřany ze dne 29. 3. 2022). Na základě výše uvedeného uzavřel, že nedošlo k naplnění hypotézy zakládající odpovědnost vedlejší účastnice za zpoždění letu.
II.
Argumentace stěžovatelů
3. Stěžovatelé namítají, že obvodní soud při dokazování postupoval "tendenčně" ve prospěch vedlejší účastnice, a tím zasáhl do jejich ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces (soudní ochranu). Stěžovatelé poukázali na skutečnost, že délka zpoždění letu v cílovém místě určení (Brno) dosáhla dle předložených důkazů více než tři hodiny (viz e-mail z letiště v místě příletu o předpokládaném a skutečném času přistání letu ze dne 3. 1. 2022, záznam z webové stránky www.brno-airport.cz s uvedením časů příletů letů ze dne 10. 6. 2019, včetně předmětného letu, a sdělení letiště v místě příletu ze dne 29. 3. 2022 a 5. 4. 2022). Mají za to, že důvodnost svého nároku doložili různými podklady z několika zdrojů, avšak obvodní soud uvěřil pouze důkazu, který předložila vedlejší účastnice (tzv. záznamu o provedení letu). Jsou toho názoru, že obvodní soud nerespektoval judikaturu Ústavního soudu (nebo ji dokonce opomněl zohlednit), konkrétně nález sp. zn. II. ÚS 2226/21 a své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
4. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Jejich ústavní stížnost je přípustná (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
5. Ústavní soud předesílá, že není součástí soustavy soudů, nýbrž je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 a čl. 91 odst. 1 Ústavy), který není povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy je založena výlučně k přezkumu toho, zda v řízení nebo rozhodnutími v něm vydanými nebyla dotčena předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody účastníků tohoto řízení, a zda bylo řízení vedeno v souladu s ústavními principy (zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé). Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna.
6. Těžištěm argumentace stěžovatelů je jejich nesouhlas s dokazováním v řízení o náhradě nemajetkové újmy za zpožděný let před obvodním soudem, které mělo být tendenčně vedeno v rozporu s nálezem sp. zn. II. ÚS 2226/21 ve prospěch vedlejší účastnice.
7. Ústavní soud v uvedeném nálezu vyslovil pro posuzovanou věc zásadní právní názor, že "pokud za jediný klíčový a věrohodný podklad k prokázání délky zpoždění letu v cílovém místě určení měl být pro zkoumaný případ považován toliko záznam o provedení letu, vypracovaný provozujícím leteckým dopravcem, který má možnost s údaji zapisovanými do takového záznamu volně disponovat dle svých zájmů, je takový postup odporující smyslu a účelu nařízení, spočívající v ochraně cestujících jako slabší smluvní strany". Ústavní soud tak zdůraznil požadavek, že jednou ze základních podmínek ústavně souladného rozhodnutí je přesvědčivé, rozumné a vyčerpávající zdůvodnění rozhodnutí orgánů veřejné moci. Nemá-li soudní rozhodnutí nést znaky libovůle, je soud vždy povinen se vypořádat se všemi výhradami, které byly v konkrétním soudním řízení uplatněny, jakož i se vším pro spor relevantním, co vyšlo najevo.
8. V posuzované věci obvodní soud na základě provedeného dokazování shledal, že nedošlo k naplnění hypotézy zakládající odpovědnost vedlejší účastnice řízení za zpoždění letu. Ústavní soud přezkoumal tento závěr obvodního soudu a konstatuje, že obvodní soud řádně zhodnotil veškeré důkazy navržené účastníky a jeho rozhodnutí lze považovat za dostatečně ústavně souladným způsobem odůvodněné. Obvodní soud se v daném případě neodchýlil od výkladu obsaženého v nálezu sp. zn. II. ÚS 2226/21, jde-li o dostatečné odůvodnění svého rozhodnutí, neboť na zmíněný nález Ústavního soudu reagoval a uvedl, proč vychází právě ze záznamu provedeného letu a proč právě tomuto důkazu uvěřil. V podrobnostech Ústavní soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku (bod 20.).
9. V nedávné době ve skutkově i právně obdobné věci Ústavní soud zdůraznil, že rozhodne-li obecný soud v rozporu s ustáleným právním názorem, aniž na odklon v odůvodnění svého rozhodnutí řádně reaguje, poruší tak povinnost důsledného a náležitého odůvodnění výkladu a použití práva před obecnými soudy (srov. nález ze dne 31. 10. 2022 sp. zn. III. ÚS 1847/22). Obvodní soud se však neodchýlil od výkladu obsaženého v nálezu ze dne 25. 10. 2022 sp. zn. I. ÚS 1768/22, podle kterého není relevantní tvrzení soudu, že v řadě předložených důkazů není zaznamenán konkrétní okamžik prvního otevření dveří, ale pouze čas příletu letadla, který není důležitý pro posouzení nároků podle nařízení. Čas příletu logicky předchází času otevření dveří. Naplňuje-li tedy již čas příletu předpoklady pro vznik nároku na paušální náhradu škody, je zřejmé, že tomu tak bude i při prvním otevření dveří.
10. Ústavní soud vzhledem k uvedeným důvodům nezjistil porušení základního práva stěžovatelů na soudní ochranu (pozn. k tvrzenému porušení práva na zákonného soudce stěžovatelé nijak neargumentují), a proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jejich ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2022
Josef Fiala v. r.
předseda senátu