ECLI:CZ:US:2022:4.US.2798.21.1
sp. zn. IV. ÚS 2798/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelů Dennise Piska a Annette Pongrass, zastoupených JUDr. Janem Davidem, advokátem, sídlem Štěpánská 643/39, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2021 č. j. 22 Cdo 1035/2021-176, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a statutárního města Jihlava, sídlem Masarykovo náměstí 97/1, Jihlava, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, neboť jsou názoru, že jím došlo k porušení jejich ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Z předložených podkladů se podává, že Okresní soud v Jihlavě (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 26. 2. 2020 č. j. 11 C 276/2019-137 zamítl žalobu na určení vlastnického žalobkyně Berthy Pisk (matka stěžovatelů, dále též "žalobkyně") k pozemku parc. č. X1, jehož součástí je dům č. p. X2, v kat. úz. Jihlava (I. výrok), zamítl žalobu na uložení povinnosti vedlejšímu účastníkovi vyklidit dům č. p. X2, který je součástí pozemku parc. č. X1, v kat. úz. Jihlava (II. výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (III. výrok).
3. Krajský soud v Brně - pobočka v Jihlavě (dále jen "krajský soud") rozsudkem ze dne 10. 12. 2020 č. j. 72 Co 161/2020-158 rozsudek okresního soudu potvrdil (I. výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (II. výrok).
4. Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne 10. 2. 2021 dovolání, které Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl jako nepřípustné. Dovolací soud konstatoval, že rozhodnutí krajského soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a zejména potvrdil, že žalobkyně nemá na požadovaném určení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem naléhavý právní zájem. Nadto připomněl speciální úpravu restitučních předpisů k obecným občanskoprávním normám, dle kterých bylo možné restituční nároky uplatňovat (a jejichž uplatnění žalobkyně netvrdila) a rovněž uvedl výjimky z nich, které však v daném případě nenastaly.
II.
Argumentace stěžovatelů
5. Stěžovatelé namítají, že dovolací řízení je stiženo zásadní procesní vadou, když Nejvyšší soud vydal usnesení a rozhodl o dovolání jejich matky Berthy Pisk, která během dovolacího řízení zemřela dne 23. 4. 2021 v nemocnici v Darlinghurstu, New South Wales, Australské společenství. Stěžovatelé mají za to, že její smrtí došlo ze zákona k zániku právního zastoupení a mělo být rozhodnuto o právním nástupnictví ve smyslu §107 ve spojení s §243b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. O výše uvedených skutečnostech informovali Nejvyšší soud a nabídli součinnost, do okamžiku podání ústavní stížnosti však Nejvyšší soud nereagoval.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
6. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány předpoklady jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V nyní posuzované věci dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatelé dosud nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje.
7. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že žalobkyně Bertha Pisk podala prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Jana Davida dne 10. 2. 2021 dovolání. Podle úmrtního listu zemřela dne 23. 4. 2021 v nemocnici St Vincent´s Hospital, Darlinghurst. v Darlinghurstu, New South Wales, Australské společenství. Z obsahu předložené závěti sepsané dne 23. 4. 1986 vyplynulo, že jako své dědice označila oba stěžovatele a svého manžela George Piska, který zemřel dne 19. 3. 2011. Nejvyšší soud nebyl o úmrtí žalobkyně Berthy Pisk informován a vydal tak dne 28. 7. 2021 napadené usnesení. Z výše uvedeného vyplývá, že Nejvyšší soud rozhodl o účastníkovi, který ztratil v průběhu řízení způsobilost být účastníkem řízení a tento nedostatek nebyl doposud nijak napraven, ať již usnesením o procesním nástupnictví nebo usnesením o zastavení řízení.
8. Ústavní soud připomíná, že byť nedošlo k pochybení Nejvyššího soudu, který o smrti žalobkyně v době vydání napadeného usnesení nevěděl, jeho doručení právnímu zástupci zemřelé žalobkyně žádné právní účinky nevyvolává, neboť plná moc zanikla ze zákona její smrtí. Stěžovatelé podali ústavní stížnost za situace, kdy Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, aniž by rozhodl o procesním nástupnictví nebo o zastavení řízení. Datum doručení rozhodnutí dovolacího soudu není v tomto případě pro posouzení lhůty pro podání ústavní stížnosti relevantní [srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2006 sp. zn. II. ÚS 168/06 (pozn.: všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)].
9. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ve spojení s §75 odst. 1 téhož zákona jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. června 2022
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj