ECLI:CZ:US:2022:4.US.699.22.1
sp. zn. IV. ÚS 699/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele P. N., zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Brno, proti výroku I rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2021 č. j. 16 Co 238/2021-3704 v části, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. června 2021 č. j. 23 Nc 119/2013-3324 ve výroku I, III, VI a VIII, a výrokům II, III a V, ve znění opravného usnesení ze dne 18. ledna 2022 č. j. 16 Co 238/2021-3728, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a 1. nezletilé A. N. a 2. J. D. a 3. Krajského státního zastupitelství v Brně, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
1. Nezletilé A. N. se opatrovníkem pro řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. IV. ÚS 699/22 jmenuje Magistrát statutárního města Brna.
2. Vykonatelnost výroku II rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. prosince 2021 č. j. 16 Co 238/2021-3704, ve znění opravného usnesení ze dne 18. ledna 2022 č. j. 16 Co 238/2021-3728, se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel (dále též "otec") se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhá zrušení shora uvedených výroků napadeného soudního rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv (dále jen "Listina").
2. Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 14. 6. 2021 č. j. 23 Nc 119/2013-3324 zamítl návrh otce na změnu péče o 1. vedlejší účastnici (dále též "nezletilá"), na stanovení výživného 2. vedlejší účastnici (dále též "matka") a na úpravu styku nezletilé s matkou zamítl (výrok I), rozsudek městského soudu ze dne 9. 10. 2014 č. j. 23 Nc 119/2013-199, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") ze dne 14. 4. 2015 č. j. 15 Co 29/2015-282, bylo-li jimi rozhodnuto o styku otce s nezletilou, změnil takto:
v bodě A) upravil běžný styk a v bodě B) neběžný styk otce s nezletilou, kdy běžný styk upravil tak, že otec je oprávněn se s nezletilou stýkat v každém sudém kalendářním týdnu v roce od čtvrtku 16.00 hodin do následujícího úterý v lichém kalendářním týdnu v roce do 8.00 hodin, a dále v každém lichém kalendářním týdnu v roce od čtvrtku 16.00 hodin do pátku 8.00 hodin (běžný styk), přičemž otec nezletilou ve stanovenou dobu ke styku převezme ve školském zařízení a po styku ve stanovenou dobu ji do školského zařízení odevzdá, není-li stanoveno jinak (výrok II). Rozsudek městského soudu ze dne 9. 10. 2014 č. j. 23 Nc 119/2013-199, ve spojení s rozsudkem krajského soudu ze dne 14. 4. 2015 č. j. 15 Co 29/2015-282, bylo-li jím rozhodnuto o výživném otce na nezletilou, změnil s účinností od 1. 9. 2019 do budoucna tak, že výživné zvýšil na částku 10 000 Kč měsíčně se splatností výživného vždy do 15. dne v měsíci k rukám matky a nedoplatek dlužného zvýšeného výživného za dobu od 1. 9. 2019 do 31. 5. 2021 v částce 42 000 Kč uložil otci zaplatit k rukám matky ve lhůtě do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok III), návrh otce na omezení rodičovské odpovědnosti matky k nezletilé zamítl (výrok IV), návrh matky na omezení rodičovské odpovědnosti otce k nezletilé zamítl (výrok V), nad nezletilou stanovil dohled (výrok VI), matce udělil napomenutí za neprovedení řádného pravidelného očkování nezletilé a za vyloučení otce z možnosti podílet se na rozhodování ve věci výkonu rodičovské odpovědnosti k nezletilé (výrok VII), oběma rodičům udělil napomenutí za nedostatek snahy po souladném naplňování jejich práv a povinností, plynoucích z rodičovské odpovědnosti k nezletilé (výrok VIII), nahradil souhlas otce se zápisem nezletilé do základní školy X (výrok IX), návrhy matky na nahrazení souhlasu otce s ukončením očkování nezletilé proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění, vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně, virové hepatitidě B, spalničkám, zarděnkám a příušnicím a na stanovení povinnosti otci zdržet se dalšího očkování nezletilé bez souhlasu matky nebo soudu, zamítl (výrok X), soud udělil otci za matku souhlas s dokončením pravidelného očkování nezletilé proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (výrok XI), matce uložil povinnost podávat otci písemně informace o zdravotním stavu, prospěchu a zájmové činnosti nezletilé (výrok XII), otci uložil povinnost podávat matce písemně informace o plánovaném postupu a úkonech směřujících k dokončení pravidelného očkování nezletilé proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (výrok XIII), soud udělil za matku souhlas ke zvolení a provedení registrace nezletilé u praktické lékařky pro děti a dorost MUDr. Jany Remundové, sídlem Marešova 304/12, Brno (výrok XIV), řízení o nahrazení souhlasu matky se změnou mateřské školy nezletilé zastavil (výrok XV), výrok I usnesení městského soudu ze dne 18. 7. 2017 č. j. 23 Nc 119/2013-1478, ve spojení s výrokem I usnesení krajského soudu ze dne 13. 9. 2017 č. j. 15 Co 250/2017-1499 zrušil (výrok XVI), výrok I usnesení městského soudu ze dne 11. 12. 2018 č. j. 23 Nc 119/2013-51 (dočasného spisu) zrušil (výrok XVII), usnesení městského soudu ze dne 29. 6. 2020 č. j. 23 Nc 119/2013-2790, ve spojení s usnesením krajského soudu ze dne 1. 9. 2020 č. j. 15 Co 150/2020-2840, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 1. 2021 č. j. 15 Co 150/2020-3032, zrušil (výrok XVIII), u výroků II, VI, VII, VIII, IX, X, XII, XIII a XIV vyslovil předběžnou vykonatelnost (výrok XIX), matku a otce zavázal k povinnosti uhradit České republice na účet městského soudu náhradu nákladů vzniklých státu za znalečné a svědečné v celkové částce 49 967 Kč, každého z nich částkou ve výši 24 983,50 Kč ve lhůtě do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok XX), stanovil, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok XXI), řízení o návrhu otce na nařízení výkonu rozhodnutí částečně zastavil a částečně zamítl (výrok XXII), návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl (výrok XXIII) s tím, že v řízení o výkon rozhodnutí nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok XXIV).
3. K odvolání obou rodičů krajský soud napadeným rozsudkem (ve znění opravného usnesení) potvrdil rozsudek městského soudu ve výrocích I, III, IV, V, VI, VII, VIII, X a XII (výrok I), ve výroku II bodu A) o běžném styku jej změnil jen tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou v každém sudém kalendářním týdnu v roce od pátku po skončení školního vyučování do následujícího pondělí v lichém kalendářním týdnu v roce do 7.30 hodin; jinak jej potvrdil (výrok II). Rozsudek městského soudu ve výroku II bodu B) o neběžném styku potvrdil s tím, že povinnost otce umožnit nezletilé telefonní kontakt s matkou vždy ve středu a v sobotu v rozmezí od 18.00 hodin do 18.30 hodin a povinnost obou rodičů zdržet se všeho, co narušuje vztah nezletilé k nim a všeho, co ztěžuje výchovu nezletilé, zrušil (výrok III). Dále jej zrušil ve výrocích XI a XIV a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok IV) a ve výroku XIX jej zrušil (výrok V). Ve výrocích XX, XXI, XXII, XXIII a XXIV napadený rozsudek městského soudu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení (výrok VI).
4. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilá postavení vedlejší účastnice řízení a její zákonní zástupci, otec (jako stěžovatel) a matka (jako 2. vedlejší účastnice), jsou rovněž účastníky řízení. Protože by mohlo v posuzované věci dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno jmenovat nezletilé kolizního opatrovníka.
5. Podle §892 odst. 3 a §943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Opatrovníkem s ohledem na povahu sporu se zpravidla jmenuje orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí, což je v posuzované věci Magistrát statutárního města Brna. Ústavní soud proto usnesením rozhodl tak, jak je ve výroku I uvedeno.
6. Spolu s ústavní stížností navrhl stěžovatel, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku krajského soudu podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, aby se mohla nezletilá stýkat s otcem podle předběžně vykonatelného rozsudku městského soudu v každém sudém kalendářním týdnu v roce od čtvrtku 16.00 hodin do následujícího úterý v lichém kalendářním týdnu v roce do 8.00 hodin, a dále v každém lichém kalendářním týdnu v roce od čtvrtku 16.00 hodin do pátku 8.00 hodin (běžný styk), a nikoliv jen jednou za dva týdny o víkendu od pátku do pondělí, jak rozhodl krajský soud. Po případném zrušení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem by totiž bylo nemožné vrátit stav věci do podoby před takovým neústavním rozhodnutím orgánu veřejné moci, neboť neproběhlé styky s nezletilou již otci nemůže nikdo vrátit.
7. Je zjevné, že výkonem výroku II napadeného rozhodnutí krajského soudu by hrozila bezprostřední závažná újma spočívající v ohrožení vztahu nezletilé k otci, resp. zejména v důsledku hrozby nerespektování nejlepšího zájmu nezletilé podle čl. 3 Úmluvy o právech dítěte a porušení základního práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny.
8. Výkon výroku II napadeného rozhodnutí krajského soudu by mohl vést k odcizení nezletilé od otce, ke kterému by mohlo v důsledku ne tak častého styku dojít, tedy i k prohloubení problematičnosti vztahu, který panuje mezi nezletilou a otcem a zejména mezi oběma rodiči navzájem, když, jak ostatně zdůrazňují obecné soudy, za této situace se jako lepší řešení zejména pro nezletilou jeví to, že do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ve věci samé bude styk probíhat podle výroku II bodu A) rozsudku městského soudu ze dne 14. 6. 2021 č. j. 23 Nc 119/2013-3324, jak byla nezletilá dosud zvyklá, tedy, že otec bude oprávněn se s nezletilou stýkat v rozsahu stanoveném ve výroku II - viz sub 2).
9. Ústavní soud proto s ohledem na velmi specifické okolnosti posuzované věci rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení a přiznal ústavní stížnosti částečně odkladný účinek podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
10. Ústavní soud tímto rozhodnutím nikterak nepředjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti. Účelem institutu odkladu vykonatelnosti v této věci je zabránit vzniku stavu, kdy by v důsledku výkonu pravomocného soudního rozhodnutí byla prokazatelně a nevratně ovlivněna práva nezletilé, a to ve fázi před uskutečněním přezkumu napadeného rozhodnutí Ústavním soudem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. března 2022
Josef Fiala v. r.
předseda senátu