ECLI:CZ:US:2022:4.US.752.22.1
sp. zn. IV. ÚS 752/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti Ing. Miroslava Šebesty, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. února 2022 č. j. 8 As 9/2022-12 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2022 č. j. 14 A 212/2021-6, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 15. 3. 2022, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedených usnesení (u napadeného usnesení Nejvyššího správního soudu uvedl nesprávnou spisovou značku 8 As 9/2021 a u napadeného usnesení Městského soudu v Praze uvedl nesprávný datum vydání dne 16. 11. 2021, šlo však o zjevné chyby, které nemají vliv na určitost stížnostního žádání), neboť má za to, že mu jimi byl odepřen přístup k soudu a porušeno jeho základní právo na spravedlivé projednání věci nestranným soudem v přiměřené době.
2. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2022 č. j. 8 As 9/2022-12 byla odmítnuta kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022 č. j. 14 A 212/2021-6, kterým posledně uvedený soud nepřiznal stěžovateli osvobození od soudního poplatku.
3. Stěžovatel podal ústavní stížnost, která má vady, a to již z toho důvodu, že při jejím podání nebyl zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci podle §29, §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
4. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
5. Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi zdůrazňuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Za situace, kdy je dán spolehlivý předpoklad o tom, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, se jeví setrvání na požadavku vždy nového, z hlediska obsahu však stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
6. Z úřední činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal již mnohokrát ústavní stížnost trpící stejnou vadou a na tuto skutečnost byl opakovaně upozorňován s poučením, že neodstranění vady ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí ústavní stížnosti (srov. řízení ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1628/14, III. ÚS 3058/18 a IV. ÚS 3061/18). Přesto stěžovatel nadále volí postup, kterým přehlíží zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.
7. K tvrzení stěžovatele, že mu nebylo od České advokátní komory doručeno žádné rozhodnutí o určení advokáta, Ústavní soud uvádí, že stěžovatel nespecifikoval, ve které věci se tak mělo stát, ani nesdělil, že má v úmyslu toto rozhodnutí napadnout procesním prostředkem, a rovněž neuvedl, že si zajistí advokáta na vlastní náklady, když mu ho Česká advokátní komora odmítla určit. Přitom platí, že byla-li by ústavní stížnost důvodná, lze žádat o náhradu nákladů zastoupení (§83 zákona o Ústavním soudu).
8. Z těchto důvodů Ústavní soud opětovně nevyzýval stěžovatele k odstranění výše uvedené vady návrhu a za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o odmítnutí jeho ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. března 2022
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj