ECLI:CZ:US:2022:4.US.839.22.1
sp. zn. IV. ÚS 839/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti RNDr. Jany Pilné, proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. ledna 2022 č. j. 8 Cmo 246/2021-961 a Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. listopadu 2021 č. j. 30 Cm 213/2012-955, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 24. 3. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, v níž stěžovatelka tvrdí porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka Ústavní soud informovala o své pracovní neschopnosti a o tom, že "náležité odůvodnění" ústavní stížnosti zajistí později.
2. Návrh nesplňuje náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v §30 a násl. a §72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad návrhu, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve nepodaří-li se vady návrhu odstranit, je návrh odmítnut.
4. V nynějším případě však Ústavní soud konstatuje, že náležitého poučení se v minulosti stěžovatelce dostalo dokonce opakovaně. Na výzvy však např. v řízeních vedených pod sp. zn. III. ÚS 1504/21, sp. zn. IV. ÚS 1505/21 nebo sp. zn. II. ÚS 1506/21 a dalších adekvátně nereagovala. Je zřejmé, že nehodlala předmětným výzvám vyhovět a odstranit vady návrhů. Ve všech odkazovaných případech pak poté, co byla řádně poučena o vadách jejích návrhů a tyto vady neodstranila, byly tyto návrhy z tohoto důvodu odmítnuty, a tudíž si stěžovatelka musí být zákonných procesních podmínek řízení dostatečně vědoma.
5. V řízení o ústavní stížnosti proto není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o zákonných náležitostech návrhu dostávalo téže stěžovatelce vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak v řadě případů předchozích. Je nepochybné, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelce zákonné podmínky podání návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. Setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení se tak jeví postupem neefektivním a formalistickým; nadto, je-li si stěžovatelka podle svého tvrzení vědoma nedostatečného odůvodnění ústavní stížnosti. Stěžovatelka však ani po téměř měsíci od podání návrhu i přes avizované doplnění ústavní stížnosti vady neodstranila a podle předchozích poučení a obsahů dřívějších ústavních stížností si je prokazatelně vědoma přinejmenším povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem.
6. Na základě výše uvedeného soudce zpravodaj přiměřeným použitím §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. dubna 2022
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.
soudce zpravodaj