ECLI:CZ:US:2022:Pl.US.42.21.1
sp. zn. Pl. ÚS 42/21
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyně a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje), Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu Mgr. Zdeňka Černého, zastoupeného JUDr. Richardem Novákem, advokátem, sídlem Dvořákova 588/13, Brno, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2021 sp. zn. Vol. 102/2021 a návrhu na vyslovení neplatnosti a opakování voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu v Jihomoravském kraji, původně konaných 6., 7., 8. a 9. října 2021 a o jejich zrušení a přepočtu preferenčních hlasů udělených voliči nevyloučenému kandidátu č. 16 koalice SPOLU, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí
1. Navrhovatel byl po splnění všech zákonných podmínek navržen Občanskou demokratickou stranou (dále jen "ODS") a následně schválen koalicí SPOLU na 16. místo kandidátní listiny koalice SPOLU pro volby do Poslanecké sněmovny, konané ve dnech 6. - 9. 10. 2021 v Jihomoravském kraji. Dne 6. října 2021 byl stěžovatel podáním volebního zmocněnce koalice SPOLU Mgr. Janem Kočím z kandidátní listiny odvolán. Své odvolání považoval navrhovatel za bezdůvodné a protizákonné. Z toho důvodu podal k Nejvyššímu správnímu soudu volební stížnost, neboť měl za to, že odvolání zmocněncem bylo učiněno opožděně. Okamžik zahájení voleb nastal dne 6. 10. 2021 v 8:00 hod., přičemž k podání volebního zmocněnce došlo až v odpoledních hodinách téhož dne.
2. Navrhovatel se v řízení před Nejvyšším správním soudem domáhal vyslovení neplatnosti volby vyjmenovaných kandidátů koalice SPOLU, jež kandidovali do Poslanecké sněmovny ve volbách v Jihomoravském kraji ve dnech 6. 10. až 9. 10. 2021. Dále se domáhal vyslovení neplatnosti svého odvolání z kandidátní listiny koalice SPOLU a provedení přepočtu preferenčních hlasů udělených kandidátům uvedené koalice.
3. Napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu bylo rozhodnuto tak, že návrh na vyslovení neplatnosti volby blíže určených kandidátů koalice SPOLU se zamítá (výrok I.). Současně bylo výrokem II. stanoveno, kdo je náhradníkem kandidátů koalice SPOLU ve volbách v Jihomoravském kraji, přičemž stěžovatel byl uveden na sedmém místě. Výroky III. a IV. bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
II.
Argumentace navrhovatele
4. V posuzované věci je navrhovatel toho názoru, že nezákonný stav byl způsoben nedodržením lhůty pro odvolání kandidáta, k němuž mohlo dojít nejpozději 48 hodin přede dnem voleb. Tím, že došlo k rozšíření termínu voleb, kdy voliči nacházející se v karanténě mohli volit již od 6. 10. 2021 od 8:00 hod., měla lhůta k možnému odvolání kandidátů skončit již 4. 10. 2021 v 8:00 hod. Jelikož Státní volební komise toto ve své činnosti nezohlednila, došlo podle navrhovatele k hrubému ovlivnění volby kandidátů a rovněž k zásahu do práva kandidáta být zvolen. Napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu byl sice navrhovatel zařazen zpět na 16. místo kandidátní listiny koalice SPOLU a byl současně označen za 7. náhradníka, nicméně nebylo konstatováno hrubé porušení volebního práva a nebylo ani nařízeno přepočítání preferenčních hlasů, jehož se domáhal. Napadené rozhodnutí je podle navrhovatele nepřezkoumatelné a nenapravuje stav nezákonnosti.
III.
Posouzení návrhu Ústavním soudem
5. V souvislosti s posuzovanou věcí je Ústavní soud toho názoru, že na něj v plném rozsahu dopadají závěry obsažené v usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2022 sp. zn. Pl. ÚS 41/21.
6. Předně je nutno konstatovat, že navrhovatel formuloval své podání jako ústavní stížnost, přičemž Ústavní soud ve shora uvedeném usnesení konstatoval, že tento typ podání není účinným prostředkem k právní ochraně řádného složení komor zákonodárného sboru a současně nemůže být v této věci ani účinným prostředkem ochrany subjektivního veřejného práva. Institut ústavní stížnosti nemůže splnit to, co se očekává od řízení ve věcech volebního soudnictví. Je tomu tak proto, že ve volbách, na rozdíl od obecného soudnictví, se nerozhoduje o subjektivních ústavně zaručených právech a svobodách, ale o legitimování zákonodárného sboru jako výrazu sebeorganizace nositele moci ve formě ustanovování reprezentace lidu (čl. 2 odst. 1 Ústavy).
7. To však ještě neznamená, že by v obdobných případech byl ústavněprávní přezkum voleb vyloučen. Ústavní pořádek totiž nesvěřuje Ústavnímu soudu kompetenci rozhodovat o opravném prostředku pouze "o ověření volby poslance nebo senátora", nýbrž o opravném prostředku "ve věci" ověření této volby, tzn. o celém volebním procesu upraveným objektivním volebním právem, který vrcholí jeho ověřením. To znamená, že Ústavní soud by se musel návrhem na přezkum voleb zabývat i v případě, kdy by navrhovatel, který je aktivně legitimován k podání návrhu podle §90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, nebyl formálně právně aktivně legitimován k podání návrhu podle §85 zákona o Ústavním soudu. To celé však za předpokladu, že by došlo k zachování lhůty k podání takového návrhu podle §85 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
8. V posuzované věci byl návrh stěžovatele podán k Ústavnímu soudu dne 1. 12. 2021, přičemž jak bylo vysvětleno v usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 41/21, desetidenní lhůta k podání návrhu dle §85 odst. 2 zákona o Ústavním soudu se počítá od usnesení Poslanecké sněmovny o ověření voleb, tj. zda jednotliví poslanci a náhradníci byli platně zvoleni [§45 odst. 1 písm. a) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny]. To znamená, že v předmětném případě počala lhůta běžet dne 11. 11. 2021 a skončila nejbližším pracovním dnem, tj. 22. 11. 2021.
9. Na základě shora uvedených důvodů proto Ústavní soud podání navrhovatele označené jako ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.
10. O návrhu bylo rozhodnuto podle čl. 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. c) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14, o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb., podle něhož si plénum Ústavního soudu vyhrazuje rozhodování o opravném prostředku ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. února 2022
Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu