ECLI:CZ:US:2023:1.US.2329.23.1
sp. zn. I. ÚS 2329/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala, soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti SkyCloud s.r.o., se sídlem Revoluční 1403/28, Praha 1, zastoupené JUDr. Pavlem Bergerem, advokátem se sídlem Bělocerkevská 1037/38, Praha 10, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 1238/2023-112 ze dne 19. 7. 2023, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 25 Co 350/2022-95 ze dne 8. 12. 2022 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 10 C 104/2022-60 ze dne 11. 10. 2022, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se po společnosti Ryanair DAC domáhá zaplacení částky 12 767,50 Kč s příslušenstvím. Tato částka představuje kompenzaci za zrušený let dvěma cestujícím, kteří na stěžovatelku své pohledávky postoupili. Tento nárok stěžovatelka opírá o čl. 5 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále jen "Nařízení"), podle nějž mají dotčení cestující v souladu s čl. 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, nejsou-li o zrušení informování alespoň 2 týdny před plánovaným časem odletu.
2. Cestující si let z Prahy do Budapešti, který se měl uskutečnit 17. 7. 2021, koupili u společnosti Ryanair DAC prostřednictvím zprostředkovatele Kiwi.com. Cestující současně zprostředkovateli podle smlouvy a obchodních podmínek udělili souhlas s vytvořením virtuální e-mailové adresy, která slouží k informaci Kiwi.com o případném zrušení či změně letu leteckým dopravcem. Společnost Kiwi.com byla povinna informaci o zrušení či změně letu předat cestujícím. Obecné soudy považovaly za prokázané, že společnost Ryanair DAC zaslala na virtuální e-mailovou adresu informaci o zrušení letu již 25. 6. 2021 (tj. více než 2 týdny před plánovaným časem odletu) a posléze pak znovu 30. 6. 2021 a 5. 7. 2021. Zprostředkovatel Kiwi.com však cestující o zrušeném letu informoval e-mailem až v den letu. Obecné soudy konstatovaly, že společnost RYANAIR DAC tak svou povinnost splnila a nárok podle čl. 7 Nařízení cestujícím, resp. stěžovatelce jako postupnici, nevznikl.
3. Stěžovatelka má za to, že obecné soudy porušily její právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Obecné soudy totiž podle ní nerespektovaly závaznost nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2226/21 ze dne 7. 2. 2022, z něhož stěžovatelka dovozuje, že interní dokument, jímž společnost Ryanair DAC prokazuje doručení e-mailu s více než dvoutýdenním předstihem, není relevantním důkazem. Interní systémy jsou totiž podle stěžovatelky zcela v dispozici Ryanair DAC a jako takové mohly být pro účely soudního řízení dodatečně změněny. Vedle toho stěžovatelka poukazuje také na to, že ustanovení smluvních podmínek se společností Kiwi.com, jímž se cestujícím automaticky zřizuje adresa pro doručování, by mělo být posuzováno jako překvapivé podle §1753 občanského zákoníku.
4. Z ústavní stížnosti není zcela zřejmé, která rozhodnutí stěžovatelka napadá, neboť v záhlaví ústavní stížnosti označuje pouze zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze, v petitu přidává také zamítavý rozsudek Obvodního soudu v Praze a k ústavní stížnosti pak přikládá rovněž usnesení Nejvyššího soudu, který její dovolání odmítl pro nepřípustnost. Ústavní soud stížnost posoudil podle jejího obsahu a účelu, a proto má za to, že stěžovatelka napadá všechna předchozí rozhodnutí v řízení před obecnými soudy.
5. Po posouzení ústavní stížnosti pak Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný. Z čl. 83, čl. 87 odst. 1 a čl. 91 odst. 1 Ústavy plyne, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a k zásahu do jejich rozhodovací činnosti přistoupí pouze v případě, zjistí-li na podkladě individuální ústavní stížnosti porušení základních práv a svobod jednotlivce. K tomu v projednávané věci nedošlo.
6. Obecné soudy vysvětlily, že cestující na základě zprostředkovatelské smlouvy a obchodních podmínek souhlasili s tím, že za účelem komunikace s leteckým dopravcem jim společnost Kiwi.com vytvoří virtuální e-mailovou adresu. Dopravce pak povinnost informovat cestující splní e-mailem na tuto virtuální adresu - a je již povinností společnosti Kiwi.com, aby informace z e-mailu poskytla cestujícím. Skutečnost, že tak Kiwi.com neučinila včas, nelze klást dopravci k tíži. Tyto závěry jsou v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a ani z ústavněprávního hlediska jim není co vytknout (srov. rozsudek Soudního dvora ve věci Airhelp, C-263/20 ze dne 21. 12. 2021, body 41-56).
7. Stěžovatelčina hlavní námitka směřuje proti způsobu, jakým obecné soudy prokázaly, že dopravce e-mail na virtuální adresu včas doručil. K prokázání této skutečnosti došlo na základě listinného důkazu - e-mailové zprávy. Tím společnost Ryanair DAC podle obecných soudů unesla důkazní břemeno k prokázání, zda a kdy byl cestující informován o zrušení letu (viz čl. 5 odst. 4 Nařízení).
8. Stěžovatelka zpochybňuje relevanci tohoto důkazu jen odkazem na nález II. ÚS 2226/21. Ten se však týkal dokazování přesného času příletu do cílové destinace, nikoliv otázky doručování informací do e-mailové schránky. Stěžovatel v této věci předložil několik listinných důkazů opatřených z různých zdrojů, které nezávisle na sobě tvrzení stěžovatele o délce zpoždění letu potvrdily. Obecné soudy však své rozhodnutí založily pouze na důkazu předloženém leteckým dopravcem (tzv. journey log). To považoval Ústavní soud za rozporné s právem na spravedlivý proces.
9. V projednávané věci však stěžovatelka nepředložila žádné důkazy, které by zpochybňovaly věrohodnost e-mailu, na základě něhož obecné soudy uzavřely, že dopravce svou povinnost podle čl. 5 odst. 1 písm. c) Nařízení splnil. Stěžovatelka pouze tvrdí, že takový důkaz není s ohledem na citovaný nález Ústavního soudu relevantní. Takový paušální závěr ale, jak je vysvětleno v předchozím bodě, z nálezu nevyplývá.
10. Další námitky stěžovatelky ohledně překvapivosti obchodních podmínek ve smyslu §1753 občanského zákoníku pak nejsou podle Ústavního soudu vzneseny na správném fóru, neboť v projednávaném řízení se stěžovatelka domáhá náhrady škody po společnosti Ryanair DAC, jíž překvapivost obchodních podmínek společnosti Kiwi.com nelze klást k tíži.
11. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. října 2023
Pavel Šámal, v. r.
předseda senátu