ECLI:CZ:US:2023:1.US.2938.23.1
sp. zn. I. ÚS 2938/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jana Wintra a soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatelky ČSAD Tišnov, spol. s r. o., se sídlem v Tišnově, Červený Mlýn 1538, zastoupené JUDr. Ondřejem Bečvářem, advokátem se sídlem v Brně, Dřevařská 855/12, proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 7/2023-53 ze dne 5. 9. 2023 a Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 103/2021-90 ze dne 5. 1. 2023, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Krajského úřadu Zlínského kraje, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť je přesvědčena, že jimi byla porušena její práva zaručená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina"); dále namítá porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny.
2. Městský úřad Uherský Brod rozhodnutím ze dne 21. 7. 2021 uznal stěžovatelku vinnou z přestupku podle §42b odst. 1 písm. s) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, protože stěžovatelka dne 25. 9. 2018 provozovala při přepravě pšenice jízdní soupravu složenou ze silničního vozidla a přípojného vozidla, která při kontrolním vážení překročila maximálně přípustnou okamžitou hmotnost silničního vozidla nejméně o 1,15 tuny. Správní orgán za to uložil stěžovatelce pokutu ve výši 18 000 Kč. Vedlejší účastník rozhodnutím ze dne 5. 10. 2021 prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil.
3. Stěžovatelka proti rozhodnutí vedlejšího účastníka brojila správní žalobou. Rozhodnutí je podle ní nezákonné, neboť váhy pro nízkorychlostní kontrolní vážení jsou stanovenými měřidly ve smyslu §3 odst. 3 písm. b) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. Zákon o metrologii přitom v §6 odst. 2 a §9 odst. 1 předpokládá, že pro účely schvalování typu měřidla a jeho ověření vydá Český metrologický institut opatření obecné povahy, ve kterém budou upraveny požadované metrologické a technické vlastnosti. Příslušné opatření obecné povahy dosud vydáno nebylo a potvrzení o ověření stanoveného měřidla proto nemůže být platné.
4. Krajský soud v Brně ("krajský soud") ústavní stížností napadeným rozsudkem žalobu stěžovatelky zamítl. Dospěl k závěru, že přestože zákon o metrologii požaduje vydání opatření obecné povahy, nelze bez dalšího uzavřít, že bez jeho existence nelze výsledky měření ze stanovených měřidel využívat. Měřidlo musí po celou dobu svého využívání splňovat požadavky, které pro něj vyplývají z příslušné technické zkoušky. Skutečnost, že měření (vážení) nebylo provedeno podle metodiky stanovené opatřením obecné povahy, a tedy že váha nemohla být ověřena podle požadavků vycházejících z opatření obecné povahy, ještě neznamená, že by váha nedisponovala platným certifikátem o schválení typu měřidla, případně k okamžiku zvážení nedisponovala platným ověřením stanoveného měřidla. Je-li ve vztahu k měřidlu (váze) vydáno ověření o jeho vlastnostech, jde o měřidlo (váhu) použitelné k měření (vážení) a z výsledků takového měření (vážení) lze vycházet, ledaže by byly relevantně zpochybněny. Nejvyšší správní soud ("NSS") ústavní stížností napadeným rozsudkem kasační stížnost stěžovatelky zamítl.
5. Argumentaci v ústavní stížnosti lze shrnout následovně: Zaprvé, stěžovatelka namítá, že uložená pokuta je nezákonná, neboť k užitému stanovenému měřidlu, jehož výsledek kontrolního vážení je jediným důkazem o spáchání přestupku, nebylo podle zákona o metrologii vydáno opatření obecné povahy obsahující postupy při schválení a ověření a závazné technické a metrologické požadavky. Úmysl zákonodárce zavést institut opatření obecné povahy pro schvalování typu měřidla a ověřování stanovených měřidel od 1. 1. 2009 podle zákona o metrologii vyplývá i z důvodové zprávy k novelizačnímu zákonu. Zákonná nutnost vydat opatření obecné povahy vyplývá i z přechodných ustanovení. Zadruhé, stěžovatelka namítá, že nevydáním opatření obecné povahy bylo porušeno její právo na soudní ochranu. Namísto opatření obecné povahy je pro účely schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla užíváno mezinárodní doporučení OIML R 134, jehož obsah je pouze doporučující. U uvedeného doporučení je - na rozdíl od opatření obecné povahy - vyloučen soudní přezkum postupem podle §101a a násl. soudního řádu správního. Zatřetí, odkaz NSS na rozsudek sp. zn. 7 As 406/2021 je podle stěžovatelky nepřiléhavý. Jelikož ve věci stěžovatelky nebylo vydáno opatření obecné povahy, nemohla zpochybnit způsob ověřování sporné nízkorychlostní váhy ani výsledky kontrolního měření. Začtvrté, stěžovatelčino právo na ochranu vlastnictví bylo porušeno nezákonným uložením správní pokuty.
6. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný. Ústavní stížnost byla podána oprávněnou osobou [§72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu")]; je včasná a není nepřípustná podle §75 odst. 1 téhož zákona; stěžovatelka je řádně zastoupena advokátem.
7. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost stěžovatelky a dospěl k závěru, že jde o zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem.
8. Stěžovatelka v ústavní stížnosti opakuje svoji argumentaci ohledně absence opatření obecné povahy, které mělo být vydáno Českým metrologickým institutem. Pomíjí však podstatu rozhodnutí správních soudů: Pouhá absence opatření obecné povahy pro ověřování měřidla sama o sobě nepostačuje jako nosný důvod pro "neuznání" výsledků měření váhy a následnou nepřípustnost použití těchto výsledků v přestupkovém řízení.
9. Správní soudy stěžovatelce vytkly, že ani ve správní žalobě, ani v kasační stížnosti žádným způsobem nezpochybnila samotný způsob schvalování či ověřování měřidla. Stěžovatelka ani v ústavní stížnosti nijak nevysvětlila, proč má pochybnosti o správnosti výsledku sporného vážení, podle kterého hmotnost jejího silničního vozidla překročila maximální limit o 6, 4 %. Nevznáší-li stěžovatelka kvalifikované ústavněprávní námitky ohledně konkrétního porušení ústavních práv, nelze její ústavní stížnost zjevně považovat za opodstatněnou. V tomto ohledu je přiléhavý i odkaz NSS na rozsudek sp. zn. 7 As 406/2021, který podstatu této linie argumentace zdůrazňuje. Správnost ověření by bylo možné zpochybnit jen konkrétními a důsledně podloženými tvrzeními, ze kterých by vyplývalo, proč nelze vážení považovat za přesné.
10. Namítá-li stěžovatelka, že nevydáním opatření obecné povahy je jí odepřen přístup k soudu, protože nemůže v obecné rovině rozporovat požadované metrologické a technické vlastnosti měřidel, znovu svoji argumentaci posouvá do hypotetické roviny. Stěžovatelka u správních soudů příležitost zpochybnit výsledky konkrétního měření v jejím případě měla, žádné konkrétní pochybnosti stran přesnosti váhy však nevznesla.
11. Námitky stěžovatelky obsažené v ústavní stížnosti Ústavní soud považuje za zjevně neopodstatněné rovněž s ohledem na bagatelní výši pokuty, kterou správní orgány stěžovatelce uložily. Stěžovatelka v ústavní stížnosti ani netvrdí, že by jí uložená pokuta 18 000 Kč způsobila natolik intenzivní újmu, aby její věc mohla dosahovat ústavněprávní roviny.
12. Jelikož Ústavní soud nezjistil, že by napadeným rozhodnutím byla porušena ústavní práva stěžovatelky, její ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2023
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu