ECLI:CZ:US:2023:1.US.3509.22.1
sp. zn. I. ÚS 3509/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Jiřího Zemánka o návrhu na vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky CASTLEBAR Invest, s.r.o., se sídlem Praha 1, Petrská 1426/1, zastoupené JUDr. Petrem Pečeným, advokátem, se sídlem Praha 1, Purkyňova 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2022 sp. zn. 23 Cdo 2691/2021, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. ledna 2021 sp. zn. 13 Co 260/2020 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. ledna 2020 sp. zn. 21 C 333/2014, takto:
Soudce Jaromír Jirsa je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 3509/22.
Odůvodnění:
1. Soudce Jaromír Jirsa jako člen I. senátu a soudce zpravodaj rozhodující o shora uvedené ústavní stížnosti přípisem ze dne 29. 12. 2022 oznámil předsedovi II. senátu, že by objektivně mohly vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti v dané věci. Důvodem je okolnost, že zástupce stěžovatelky advokáta JUDr. Petra Pečeného zná řadu let, jelikož se jedná o jeho spolužáka a kamaráda, se kterým udržuje kontakty i v současné době.
2. Podle ustanovení §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve znění pozdějších předpisů, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
3. K vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že jeho vztah k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti je důvodné pochybovat, zda bude moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Nepochybně se jedná o případy, kdy je soudce současně na straně účastníka řízení či svědka, případně kdyby mohl být v řízení dotčen na svých právech; shodně to platí, má-li soudce k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, či vztah ekonomické závislosti. Nestrannost soudce je třeba posuzovat ze subjektivního i objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je také nutné vycházet z předpokladu, že jde o profesionála schopného oddělit svůj předchozí profesní život od nynější rozhodovací činnosti.
4. Při posuzování nestrannosti a nezávislosti soudce však nelze zcela odhlédnout ani od jevové stránky věci, kdy je za validní kritérium považováno i tzv. zdání pro třetí osoby, neboť i tento aspekt je důležitý pro zaručení důvěry v soudní rozhodování vůbec. I toto kritérium reflektuje sociální povahu soudního rozhodování, z níž vyplývá, že i když třeba reálný důvod k pochybnostem o nestrannosti a nezávislosti ve skutečnosti neexistuje - jak v subjektivní, tak dokonce i v objektivní poloze - nelze přehlížet existenci možného přesvědčení, že takový důvod dán je.
5. Na základě výše uvedeného proto II. senát Ústavního soudu, určený podle Rozvrhu práce Ústavního soudu pro rozhodnutí o vyloučení soudce I. senátu ve smyslu ustanovení §38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dospěl k závěru, že v daném případě existuje důvod k vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci sp. zn. I. ÚS 3509/22.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2023
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu