ECLI:CZ:US:2023:1.US.823.23.1
sp. zn. I. ÚS 823/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2023 č. j. 72 Co 29/2023-42, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 27. 3. 2023 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele označené jako "Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2023 č. j. 72 Co 29/2023-42".
2. Ústavní soud posoudil splnění procesních podmínek pro řízení před Ústavním soudem podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že nejsou dány.
3. Předně stěžovatel, mimo další vady ústavní stížnosti, není zastoupen advokátem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takto vadné ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15, II. ÚS 292/16, II. ÚS 293/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 1616/16, I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/16, III. ÚS 1057/17, III. ÚS 3709/17 či III. ÚS 3721/17 - všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatel i v nynější věci nadále volí postup, kterým nerespektuje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti má mít, a to včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem již při jejím podání. Stejně tak tento závěr plyne z velkého počtu z tohoto důvodu odmítnutých ústavních stížností, které stěžovatel k Ústavnímu soudu podal.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud dospěl k závěru, že v obdobných případech opakovaného podávání takto vadných podání již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
5. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2127/16, II. ÚS 2506/16, II. ÚS 2997/16, II. ÚS 3787/16, III. ÚS 3875/16, II. ÚS 114/17, II. ÚS 302/17, IV. ÚS 303/17, III. ÚS 304/17, I. ÚS 712/17, III. ÚS 1057/17, III. ÚS 1359/17, III. ÚS 1933/17, III. ÚS 2425/17, III. ÚS 3709/17 či III. ÚS 3721/17, jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. dubna 2023
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj