ECLI:CZ:US:2023:2.US.1488.22.1
sp. zn. II. ÚS 1488/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti Martina Nováka, zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou, sídlem Národní 973/41, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 53 Co 25/2022-169 ze dne 17. 3. 2022, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 6. 6. 2022 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, a to pro jeho rozpor s čl. 10 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Z ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel se po České republice - Ministerstvu spravedlnosti žalobou domáhal omluvy a zaplacení náhrady nemajetkové újmy (finančního zadostiučinění) ve výši 20 000 Kč za nesprávný úřední postup ve formě zveřejňování citlivých údajů stěžovatelky v Centrálním registru oznámení z důvodu jeho působení jako veřejného funkcionáře (v období do 31. 12. 2020). Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 3. 11. 2021 č. j. 46 C 210/2020-127 žalobu zamítl a Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
V posuzované věci jde o účinky nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/17 ze dne 11. února 2020, kterým byl uplynutím dne 31. prosince 2020 zrušen §14b odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (ve znění účinném od 30. června 2018). Rozhodnutí o ústavní stížnosti závisí na řešení otázky, zda má nález sp. zn. Pl. ÚS 38/17 za následek nesprávnost postupu Ministerstva spravedlnosti jako správce registru oznámení, které podle §13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů v rozsahu stanoveném zrušenou zákonnou úpravou přede dnem vykonatelnosti tohoto nálezu umožnilo každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti; jinými slovy, zda šlo o nesprávný úřední postup tohoto ministerstva ve smyslu §13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb.
Totožnou problematikou se Ústavní soud zabýval ve stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 57/22 ze dne 29. listopadu 2022, kterým byl překonán právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 579/22 ze dne 18. října 2022, a podle kterého samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v §2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. prosince 2020 způsobem podle §13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v §14b odst. 1 písm. a) až c) zákona o střetu zájmů, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.
Za dané situace Ústavní soud považuje za dostačující na odůvodnění citovaného stanoviska (které bylo přijato na návrh vzešlý z řízení o ústavní stížnosti fyzické osoby, která byla zastoupena stejnou advokátkou jako stěžovatel v nynější věci) tímto odkázat a konstatovat, že s ohledem na jeho závěry je namístě ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2023
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu