ECLI:CZ:US:2023:2.US.175.23.1
sp. zn. II. ÚS 175/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Wintra ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. F., zastoupeného Mgr. Petrem Jelínkem, advokátem, sídlem Ovčárecká 311, Kolín, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2022 č. j. 69 Co 136,188/2022-26, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, o vyloučení soudce II. senátu Ústavního soudu Davida Uhlíře z projednávání a rozhodování věci, takto:
Soudce David Uhlíř není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené Ústavním soudem pod sp. zn. II. ÚS 175/23.
Odůvodnění:
1. Podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 26. 1. 2023 vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce Davida Uhlíře, a to vzhledem ke skutečnosti, že tento soudce nedávno rozhodoval dvě obsahově stejné věci, vedené pod sp. zn. II. ÚS 237/22 a pod sp. zn. II. ÚS 1626/22, přičemž rozhodl "zcela protichůdně", ačkoli šlo o věci obsahově téměř identické (obě jsou opatrovnické věci a týkají se stejně starých dětí ve věku čtrnácti let). Dále stěžovatel uvedl, že vzhledem k dřívějším zdůvodněním ústavních stížností, ve kterých vystupoval jako stěžovatel, jež jsou "právně ubohá a nemají žádnou oporu ani v zákoně, ani v běžné logice" (viz rozhodnutí v trestní věci o nástupu trestu za údajné maření úředního rozhodnutí, ač mi nikdy nebyla doručena řádná a zákonná výzva k nástupu trestu, a tedy k odsouzení nebyly splněny základní předpoklady) se "právem domnívá, že tento soudce je jednak na Ústavním soudě omylem, jednak že záměrně škodí jistým lidem, a mně především". Z těchto důvodů navrhl, aby byl soudce David Uhlíř vyloučen z dalšího řízení o této ústavní stížnosti a věc byla přidělena jinému senátu.
2. Soudce David Uhlíř v předkládací zprávě ze dne 12. 6. 2023 k námitce podjatosti uvedl, že je členem rozhodujícího II. senátu Ústavního soudu a soudcem zpravodajem podle rozvrhu práce ve věci ústavní stížnosti stěžovatele ze dne 18. 1. 2023 směřující proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí, která je vedena u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 175/23. David Uhlíř dále s odkazem na §36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), uvedl, že se v předmětné věci necítí být podjatým, samotná rozhodovací činnost soudce v konkrétních (opatrovnických) věcech, týkajících se jiných účastníků než stěžovatele, není důvodem podjatosti.
3. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
4. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení pak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny).
5. V §63 zákona o Ústavním soudu se uvádí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a předpisy vydané k jeho provedení.
6. Podle §14 odst. 4 o. s. ř., důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
7. Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatel ve svém návrhu neuvádí žádné skutečnosti, které by mohly vést k úsudku, že soudce David Uhlíř je pro poměr k věci nebo k účastníkům řízení podjatý; takovým důvodem již vůbec nemohou být výše uvedené dehonestující expresivní výroky stěžovatele (viz sub 1 shora). Stěžovatel totiž opírá svůj procesní úkon, jímž odmítá soudce Davida Uhlíře, v zásadě toliko o obsah jeho předchozích rozhodnutí, přičemž podle §14 odst. 4 o. s. ř., ve spojení s §63 zákona o Ústavním soudu, platí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
8. Jelikož v daném případě neexistuje důvod podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Davida Uhlíře z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 175/23, rozhodl I. senát Ústavního soudu, určený podle §10 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2023 (č. Org. 1/23 ve znění účinném od 6. 6. 2023), k rozhodování o návrhu na vyloučení soudce II. senátu, tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§36 odst. 1 a §38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. června 2023
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu