ECLI:CZ:US:2023:2.US.3572.22.1
sp. zn. II. ÚS 3572/22
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti P. S., zastoupené Mgr. Petrou Fenikovou Ph.D., advokátkou, sídlem Bělehradská 572/63, Praha 2, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 15 Co 301/2022-490 ze dne 4. 10. 2022, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 27. 12. 2022 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, a to pro jeho rozpor s čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Otec nezletilé (vedlejší účastník) se v řízení před obecnými soudy domáhal změny režimu péče o nezletilou stanoveného rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 9. 2015, č. j. 59 Nc 1103/2013-389, kterým byl na základě dohody rodičů rozšířen styk otce s nezletilou tak, že otec byl oprávněn se s nezletilou stýkat každý sudý týden v sobotu od 8.30 hod. do neděle 17.00 hod., a počínaje prvním sudým týdnem února 2016 od pátku 17.00 hod. do neděle 17.00 hod. O letních prázdninách byl otec oprávněn se s nezletilou stýkat druhý týden v červenci od soboty do následující soboty a druhý týden v srpnu od soboty do následující soboty. O vánočních svátcích byl otec oprávněn stýkat se s nezletilou každý lichý rok 26. 12. a každý sudý rok 24. 12.
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6, ze dne 15. 6. 2022, č. j. 0 P 291/2015-472, 15 P a Nc 350/2021 bylo o návrhu otce na rozšíření styku s nezletilou rozhodnuto tak, že je oprávněn se stýkat s nezletilou během letních prázdnin po dobu tří týdnů. V průběhu vánočních prázdnin každý lichý rok od 27. 12. do 1. 1. bezprostředně následujícího roku a každý sudý rok od prvního dne prázdnin do 27. 12. V průběhu jarních prázdnin se podle nalézacího soudu může otec stýkat s nezletilou každý lichý rok od neděle do neděle. V průběhu velikonočních prázdnin se otec smí stýkat s nezletilou každý sudý rok.
K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že si nezletilá rozšiřování styku s otcem sama nepřeje a vzhledem k jejímu věku je třeba brát toto její přání v úvahu. Návrh otce vnímá stěžovatelka jako účelový, a to z důvodu zajištění pomoci s péčí o jeho další tři děti nízkého věku, což si nezletilá nepřeje. Tato se rovněž nechce seznamovat s novými partnerkami otce. Podle psycholožky PhDr. Jany Woleské, Ph.D. trpí nezletilá poruchami učení a psychomotorickým neklidem, čemuž odpovídají i psychosomatické obtíže, kterými nezletilá trpí po návratu od otce. Stěžovatelka má za to, že se otec nezletilé nevěnuje řádně, neboť ji během Velikonoc ponechal v péči své bývalé partnerky. Rovněž kolizní opatrovník nezletilé - OSPOD v řízení před soudem I. stupně doporučil styk nerozšiřovat. Důvodem pak měla být i ta skutečnost, že otec ponechal nezletilou bez dozoru, přičemž došlo ke zranění, které muselo být ošetřeno ve FN Motol.
Odvolacímu soudu stěžovatelka především vytýká, že ve svém rozhodování nezohlednil přání nezletilé. Stěžovatelka musí již nyní nezletilou ke styku s otcem motivovat. Rovněž nesouhlasí s tím, že by nezletilá byla ve svém úsudku ovlivněna nevhodným vyjadřováním stěžovatelky o otci nezletilé. Závěry obecných soudů jsou založena na spekulativních úvahách. Závěry obecných soudů jsou toliko obecné povahy a jsou na hranici přezkoumatelnosti.
III.
V judikatuře Ústavního soudu akcentuje doktrína minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci, což vyplývá ze samotného postavení Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti. To se týká i rozhodování obecných soudů ve věcech péče o dítě, kde Ústavní soud zastává zdrženlivý postoj. Jde o velmi citlivé vztahy mezi rodiči a dětmi, do nichž by státní orgány měly zasahovat co nejméně a v co nejvyšší možné míře podpořit či zprostředkovat společnou dohodu, vedenou nejlepším zájmem nezletilých dětí. Do rozhodování obecných soudů v těchto věcech Ústavní soud zasáhne toliko v případě porušení ústavních principů a základních práv a svobod účastníka řízení, či extrémního nesouladu právních závěrů obecných soudů se skutkovými zjištěními, nebo pokud by výklad práva provedený obecnými soudy postrádal ústavní konformitu, resp. byl aktem libovůle.
Jednou z podstatných námitek stěžovatelky je tvrzení, že obecné soudy rozhodly o rozšíření styku otce s nezletilou proti její vůli, resp. že nezohlednily přání nezletilé, která chtěla zachovat dosavadní rozsah styku. Podstatné však je, že se obecné soudy s přáním či názorem nezletilé seznámily a uvedly důvody, pro které považují rozšíření styku navzdory tomuto přání za vhodné. Zde je třeba poukázat na socializaci nezletilé s jejími polorodými sourozenci a obecnou roli otce v životě dospívajícího dítěte. Rovněž obecné soudy přihlédly k obsahu sms komunikace mezi nezletilou a stěžovatelkou. Namítá-li tato, že mezi nezletilou a polorodými sourozenci dochází ke konfliktům, jedná se o relativně přirozený jev, k němuž mezi sourozenci běžně dochází. Z odůvodnění obecných soudů a ani z tvrzení stěžovatelky nevyplynulo, že by se jednalo o vztahy natolik zatížené, aby bylo možné uvažovat o jejich omezení.
V projednávané věci nelze přehlédnout, že rozsahem styku mezi otcem a nezletilou se obecné soudy zabývaly opakovaně, přičemž v projednávané věci přistoupily toliko k rozšíření prázdninového styku, což je úprava nikoliv výjimečná, ale zcela běžná. Navíc rozsah styku mezi otcem a nezletilou během hlavních prázdnin byl stanoven neproporcionálně, tzn., že otec bude pečovat o nezletilou toliko během tří týdnů. Z argumentace stěžovatelky nevyplývají důvody, které by rozšíření styku jakkoliv bránily. Poukazuje-li stěžovatelka na psychosomatické problémy nezletilé, nebyl ve věci předložen žádný důkaz o tom, z čeho tyto vycházejí. Stěžovatelka považuje v ústavní stížnosti apel obecných soudů na rodičovskou odpovědnost obou rodičů za příliš obecnou či vágní argumentaci, nicméně souznění obou rodičů v oblasti výchovy je základním kamenem pro rozvoj všestranného blaha jejich dítěte. Nejedná se zde přitom o prázdnou formuli, ale o podnět obecných soudů oběma rodičům, neboť vytváření podmínek pro zdravý psychický vývoj jejich dítěte je především jejich úkolem či spíše posláním.
Z výše vyložených důvodů považuje Ústavní soud ústavní stížností napadený rozsudek odvolacího soudu za řádně odůvodněný a tudíž i ústavně konformní.
Ústavní soud proto odmítl předmětnou ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. února 2023
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu