infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 13.04.2023, sp. zn. II. ÚS 948/23 [ usnesení / SVATOŇ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2023:2.US.948.23.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2023:2.US.948.23.1
sp. zn. II. ÚS 948/23 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Humlíčka, proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2023 sp. zn. O Cdo 2216/2022, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 4. 4. 2023, stěžovatel brojil proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Stěžovatel uvedl, že se v ústavní stížnosti jedná o věc (doplněno Ústavním soudem: vedenou před Okresním soudem Brno-venkov) sp. zn. 29 C 118/2020, ve věci Krajského soudu v Brně sp. zn. 19 Co 146/2021 a konečně "ve věci znemožnění dovolání ve věci 13 Co 68/2020", jakož i "nereagování obou institucí na žádost o prodloužení lhůty určené k nápravě nedostatku podání". 2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není. 3. Ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle §29 a §30 odst. 1 téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. 4. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v §34 a §72 odst. 2 a 6 zákona o Ústavním soudu. 5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatel podal dosud již značné množství ústavních stížností a v mnoha případech nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech pak byl vyzýván k odstranění vad podání a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Řada jeho ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatel nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů (například usnesení sp. zn. III. ÚS 697/16, sp. zn. III. ÚS 2415/18). 6. Z mnoha řízení vedených před Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučen (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 649/16, sp. zn. III. ÚS 697/16, sp. zn. IV. ÚS 2828/16, sp. zn. III. ÚS 1007/18, sp. zn. IV. ÚS 1250/17, sp. zn. I. ÚS 2379/18, sp. zn. III. ÚS 2415/18, sp. zn. IV. ÚS 4030/18, sp. zn. III. ÚS 3464/19). 7. Stěžovatel je tedy již dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatele, aby vady odstranil, resp. aby další jeho podání již tyto vady neobsahovalo. 8. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. 9. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě. Za tohoto stavu se pak jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. 10. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. dubna 2023 Jan Svatoň, v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2023:2.US.948.23.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 948/23
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 13. 4. 2023
Datum vyhlášení  
Datum podání 4. 4. 2023
Datum zpřístupnění 26. 4. 2023
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
Soudce zpravodaj Svatoň Jan
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro neodstraněné vady
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa https://nalus.usoud.cz:443/Search/GetText.aspx?sz=2-948-23_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 123578
Staženo pro jurilogie.cz: 2023-05-06