ECLI:CZ:US:2023:3.US.1068.23.1
sp. zn. III. ÚS 1068/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ALAGAS s. r. o., se sídlem Heřmanická 1220/42, Ostrava, zastoupené Mgr. Tomášem Krásným, advokátem se sídlem Milíčova 1386/8, Ostrava, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2022 č. j. 15 Co 7/2022-103 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2023 č. j. 26 Cdo 2748/2022-125, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 5. 2022 č. j. 15 Co 7/2022-103 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2023 č. j. 26 Cdo 2748/2022-125 se odkládá do vykonatelného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se prostřednictvím ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 18. 4. 2023, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Současně navrhuje, aby Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), odložil vykonatelnost shora označených rozhodnutí obecných soudů, vůči nimž ústavní stížnost směřuje.
2. Z ústavní stížnosti a předložených listin se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 2021 č. j. 27 C 88/2020-66 bylo rozhodnuto, že výpověď z nájmu nebytových prostor blíže specifikovaných ve výroku rozsudku, uplatněná statutárním městem Ostrava (žalovaná) vůči stěžovatelce, je neoprávněná. K odvolání žalované změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně tak, že žaloba o oprávněnost výpovědi z nájmu a o vyklizení se zamítá. Konstatoval, že ve věci byly naplněny dva ze tří uplatněných výpovědních důvodů - §9 odst. 2 písm. a) a §9 odst. 2 písm. j) zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů. Dovodil totiž, že ústně učiněné změny nájemní smlouvy jsou neplatné a výpovědní důvody oprávněné. Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl, neshledal výpovědi z nájmu v rozporu s dobrými mravy a poukázal též na skutečnost, že stěžovatelka si musela být jako podnikatelka (profesionálka) vědoma toho, že nebytové prostory užívá v rozporu s ujednáními ve smlouvě o nájmu.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soudy ignorovaly skutečnost, že původní pronajímatel se změnami smlouvy souhlasil a výpovědní důvody nikdy neuplatnil a tímto projevem vůle měl být vázán i nový pronajímatel. Soudy nerespektovaly autonomii vůle smluvních stran, byť se jednalo o dohody ústní. Dovolací soud se podle stěžovatelky nevypořádal dostatečně s jejími námitkami. Žádost o odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí stěžovatelka odůvodňovala tím, že výkon rozhodnutí by pro stěžovatelku znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout žalované, resp. pronajímateli žádná újma nevznikne, jelikož za pronajímaný prostor stěžovatelka stále hradí ekvivalent nájemného. Oproti tomu stěžovatelčina podnikatelská činnost je vázána právě na pronajímané prostory a v současné době je již projednávána žaloba na vyklizení pronajaté nemovitosti.
4. Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí jsou v dané věci splněny, a to i s ohledem na mimořádně nepříznivý dopad výkonu napadených rozhodnutí do (podnikatelské) sféry stěžovatelky. Byť by bylo možné hovořit o hrozící újmě na straně žalované, tvrzením stěžovatelky, podle níž hradí žalované ekvivalent nájemného, je tato obava negována.
5. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. dubna 2023
Jiří Zemánek, v. r.
předseda senátu