ECLI:CZ:US:2023:3.US.1147.23.1
sp. zn. III. ÚS 1147/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Sport klub Prostějov, z. s., se sídlem Okružní 3832/171, Prostějov, a Sportovní akademie Olomouc, se sídlem U Stavu 171, Olomouc, obou zastoupených Mgr. Ing. Martinem Kalabisem, advokátem se sídlem Arbesovo nám. 2, Prostějov, směřující proti zásahu Městského soudu v Praze, spočívajícímu v zápisu pobočných spolků do spolkového rejstříku vedeného tímto soudem, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a ustanovení §72 odst. 1 písm. a) ve spojení s §75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelé se touto stížností domáhají zrušení blíže nespecifikovaných usnesení Městského soudu v Praze, jimiž bylo vyhověno návrhu na zápis pobočných spolků České boxerské asociace, konkrétně České oblasti boxu a Moravskoslezské oblasti boxu, neboť tím podle stěžovatelů byly porušeny ústavní principy zakotvené v čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo stěžovatelů podle čl. 20 odst. 1 a 3 Listiny.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje procesní náležitosti dané zákonem o Ústavním soudu.
3. Podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) tohoto zákona je ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu Ústavní soud soudcem zpravodajem návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným.
4. Ústavní soud připomíná, že právní úprava řízení o ústavní stížnosti nezná institut tzv. actionem popularis, v jehož rámci může návrh podat i někdo, koho se zásah orgánu veřejné moci bezprostředně nedotýká, tzn., že není dána možnost podat ústavní stížnost, nedojde-li k bezprostřednímu porušení základních práv navrhovatele [srov. již usnesení ze dne 8. 12. 1994, sp. zn. II. ÚS 178/94 (U 22/2 SbNU 259); veškerá judikatura Ústavního soudu je dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Z uvedeného rovněž vyplývá, že mezi napadeným rozhodnutím a tvrzeným porušením základních práv musí existovat jasný příčinný vztah - kauzalita. Není totiž úkolem Ústavního soudu přezkoumávat činnost či nečinnost orgánů veřejné moci v obecné rovině, natož se k ní pouze v obecné rovině vyjadřovat, neboť přezkoumává pouze to, zda případným zásahem došlo v případě konkrétního stěžovatele k porušení jeho ústavně zaručených práv a svobod, přičemž stěžovatel musí nejdříve vyčerpat všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně před takovým tvrzeným zásahem poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
5. Z ústavní stížnosti je patrné, že stěžovatelé nebyli účastníky řízení, z nichž vzešla usnesení, která svou ústavní stížností napadají a která ani blíže nespecifikují. I pokud by napadenými blíže neurčenými usneseními Městského soudu v Praze došlo k porušení obecných ústavních principů uváděných stěžovateli, tedy zásady předvídatelnosti práva, principu právní jistoty, enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí a dobré víry v řádný a legální výkon veřejné moci, nelze tuto situaci chápat jako porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů. Porušení základních práv stěžovatelů dle čl. 20 odst. 1 a 3 Listiny, konkrétně do práva svobodně se sdružovat a spolčovat, pak mělo podle stěžovatelů spočívat v tom, že jako členové Hlavního spolku (České boxerské asociace, z. s.) měli právo podílet se v rámci jeho činnosti na rozhodování o tom, zda budou pobočné spolky založeny, toto právo však nemohli fakticky realizovat. Pokud by však skutečně k porušení uvedených práv stěžovatelů došlo, pak by k tomu došlo jednáním České boxerské asociace, z. s., nikoli Městského soudu v Praze.
6. Celkově lze tedy shrnout, že stěžovatelé nebyli účastníky řízení, v nichž byla vydána rozhodnutí, která by účastníci chtěli ústavní stížností napadnout, přičemž tato rozhodnutí ani blíže nespecifikují. Z ústavní stížnosti ani z jejích příloh navíc nevyplývá, že by usneseními Městského soudu v Praze, jimiž byl proveden zápis pobočných spolků do spolkového rejstříku, mohlo dojít ke konkrétnímu porušení základních práv stěžovatelů.
7. Za této situace Ústavní soud z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. července 2023
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj