ECLI:CZ:US:2023:3.US.3035.23.1
sp. zn. III. ÚS 3035/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti Dr. et Ing. Jaroslava Jandy, zastoupeného JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem Jižní 1820/53, Česká Lípa, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 7. listopadu 2023 č. j. KSLB 76 INS 13345/2022-B-4, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 11. 2023 domáhá zrušení shora uvedeného usnesení insolvenčního soudu.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o žádosti o odročení přezkumného jednání a první schůze věřitelů ve věci insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice Heleny Jandové, zastoupené JUDr. Ing. Jaroslavem Jandou (stěžovatelem a současně manželem). Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o návrhu následovně: "Žádosti manžela dlužnice ze dne 2. 11. 2023 o odročení přezkumného jednání a schůze věřitelů nařízené na den 27. 11. 2023 se nevyhovuje."
4. Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje svůj nesouhlas s tím, že insolvenční soud nevyhověl jeho návrhu z důvodu, že není účastníkem řízení. K tomu soud v napadeném usnesení uvedl, že opakovaně vyzýval dlužnici k doložení platné plné moci k zastupování v řízení, avšak nikdy tak neučinila.
5. Ústavní soud na základě uvedených skutečností dospěl k závěru, že ústavní stížnost podává osoba, která není účastníkem řízení, o jehož přezkumu má být jednáno. Stěžovatel je manželem stěžovatelky, v záhlaví napadeného ustanovení je uveden jako "zástupce", avšak sám účastníkem daného insolvenčního řízení není. Na věci nic nemění ani skutečnost, že soud rozhodoval o jeho návrhu; jak je totiž uvedeno v napadeném rozhodnutí, insolvenční soud odmítl se stěžovatelem v řízení jednat a jeho podání odmítl právě z důvodu, že není účastníkem řízení a nebyla mu udělena řádná plná moc (jakkoliv se Ústavní soud vzhledem ke svým závěrům blíže k rozhodnutí soudu nevyjadřuje).
6. Ústavní soud nad rámec toho uvádí, že obdobně přistupuje k situaci, kdy ústavní stížnost podává stěžovatel - advokát účastníka řízení a brojí proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení. Například v usnesení sp. zn. I. ÚS 3399/13 ze dne 29. 1. 2014 uvedl, že nebyl-li advokát účastníkem soudního řízení, nemohla mu být přiznána náhrada nákladů řízení, a proto nemohlo být zasaženo ani do jeho ústavně zaručených práv. V citovaném usnesení Ústavní soud dodal, že náhrada nákladů řízení je zásadně přiznávána a připadá účastníkovi soudního řízení a nikoliv jeho advokátovi. Obdobně v usnesení sp. zn. IV. ÚS 3043/21 ze dne 4. 1. 2022 Ústavní soud dospěl k závěru, že zastupoval-li advokát účastníka v řízení, ve kterém bylo vydáno napadené rozhodnutí, pak nebyl účastníkem tohoto řízení, a proto není sám o sobě oprávněn podat proti z něho vyšlému rozhodnutí ústavní stížnost.
7. Ústavní soud uzavírá, že námitky, které předložil stěžovatel v ústavní stížnosti, by svědčily pouze účastníku nalézacího řízení, který by mohl namítat, že v důsledku postupu insolvenčního soudu bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, aniž by se zabýval meritem věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. listopadu 2023
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj