ECLI:CZ:US:2023:3.US.398.23.1
sp. zn. III. ÚS 398/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o návrhu stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2022 č. j. 11 Cmo 11/2022-620, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 4. 2022 č. j. 37 Cm 48/2006-609, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 8. 2. 2023 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky titulované jako "Ústavní stížnost". Toto podání však zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků [§34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], zejména neobsahovalo ústavněprávní argumentaci a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem (§30, §31 citovaného zákona).
2. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení §41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
3. V nyní posuzovaném případě však Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka se v minulosti na Ústavní soud obracela se svými podáními opakovaně, přičemž o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění byla řádně poučena. Stěžovatelka přesto zvolila i tentokráte nekvalifikovaný postup.
4. Z uvedeného jasně vyplývá, že stěžovatelka, ačkoliv si je vědoma mj. povinnosti být zastoupena v řízení před Ústavním soudem advokátem, tuto svou povinnost opakovaně a vědomě neplní. Tyto důvody vedou Ústavní soud k přesvědčení, že v případě nyní posuzovaného podání není nevyhnutelnou podmínkou, aby se stěžovatelce opětovně dostávalo téhož poučení o povinném zastoupení. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelce zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
5. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro aplikaci ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh stěžovatelky odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. března 2023
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj