ECLI:CZ:US:2023:3.US.40.23.1
sp. zn. III. ÚS 40/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. Š., zastoupeného Mgr. Adamem Hefnerem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha, proti usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 3 T 129/2018-510 ze dne 6. 10. 2022 a usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 13 To 315/2022-527 ze dne 30. 11. 2022, o návrhu na odklad výkonu napadených rozhodnutí, takto:
Vykonatelnost usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 3 T 129/2018-510 ze dne 6. 10. 2022 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 13 To 315/2022-527 ze dne 30. 11. 2022 se odkládá do právní moci rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění:
1. Napadeným usnesením Okresního soudu v Příbrami byl podle §83 odst. 1 trestního zákoníku u stěžovatele nařízen výkon původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání 3 roků uložený mu rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. listopadu 2018 č. j. 3 T 129/2018-194, který nabyl právní moci dne 20. 11. 2018. Podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku se stěžovatel pro výkon trestu zařazuje do věznice s ostrahou. Napadeným usnesením Krajského soudu v Praze byla stížnost stěžovatele proti uvedenému usnesení zamítnuta.
2. Stěžovatel dne 3. 1. 2023 podal proti oběma rozhodnutím ústavní stížnost, v níž mimo jiné navrhl, aby Ústavní soud odložil jejich vykonatelnost. Svůj návrh stěžovatel odůvodnil tím, že mu již byla doručena výzva k nástupu výkonu trestu, a to ode dne 9. 1. 2023.
3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že Okresní soud v Příbrami i Krajský soud v Praze pohlížely na věc plně formalisticky, nikoliv individuálně, a nařízený výkon trestu odnětí svobody může mít zásadní negativní vliv na vývoj budoucího života stěžovatele. Zejména s přihlédnutím k situaci, že 15. 8. 2022 byl stěžovatel podmíněně propuštěn z výkonu společného úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců uloženého mu rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 22. 1. 2021 sp. zn. 8 T 77/2019 a souhrnného trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 3. 8. 2021 sp. zn. 2 T 38/2021 a bezprostředně po propuštění se mu podařilo významně pokročit ve své resocializaci, představuje opětovné nařízení výkonu trestu odnětí svobody zásadní zásah do života stěžovatele, který může být pro stěžovatele a jeho úspěšnou resocializaci zcela fatální.
4. Podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Ústavní soud posoudil návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že podmínky pro odložení vykonatelnosti jsou v posuzované věci naplněny.
5. Odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí je svou povahou mimořádným institutem, jehož přiznání přichází v úvahu také v situaci, kdy stěžovateli v důsledku nástupu do výkonu trestu hrozí závažná újma mj. v podobě ztráty zaměstnání a narušení procesu resocializace.
6. Ústavní soud současně neshledal, že by jiným osobám mohla odložením vykonatelnosti vzniknout závažná újma. Stejně tak neshledal, že odložení vykonatelnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí, a to do právní moci rozhodnutí o ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2023
Jiří Zemánek, v. r.
předseda senátu