ECLI:CZ:US:2023:4.US.1372.23.1
sp. zn. IV. ÚS 1372/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Aleše Bořila, zastoupeného Mgr. Janem Heldesem, advokátem, sídlem Husovo náměstí 20, Polná, proti II. výroku usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 3. ledna 2023 č. j. 24 C 282/2022-16, za účasti Okresního soudu v Jihlavě, jako účastníka řízení, a Mgr. Bc. Miluše Hutyrové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení jeho základních práv zaručených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Vedlejší účastnice podala proti stěžovateli žalobu o zaplacení 50 000 Kč. Okresní soud v Jihlavě (dále jen "okresní soud") její žalobu I. výrokem v záhlaví uvedeného usnesení odmítl, neboť neobsahovala zákonem stanovené náležitosti a na výzvu soudu k odstranění jejích vad vedlejší účastnice nereagovala. Druhým výrokem téhož usnesení, napadeným ústavní stížností, okresní soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti především namítá, že mu bylo napadené rozhodnutí doručeno poté, co nabylo právní moci, tudíž mu bylo znemožněno podání řádného opravného prostředku. Dále namítá, že mu náklady vznikly, neboť z důvodu obdržení proti němu podané žaloby vyhledal právní pomoc.
4. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcí samou, musel posoudit splnění procesních předpokladů řízení. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněným stěžovatelem, který se účastnil řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je zastoupen v souladu s §29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost je však nepřípustná.
5. Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 téhož zákona).
6. V citovaných zákonných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne pravidlo minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až tehdy, není-li náprava před ostatními orgány již možná.
7. Napadené rozhodnutí obsahuje
Poučení: "Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě". Stěžovateli bylo podle obsahu ústavní stížnosti napadené usnesení doručeno dne 23. 3. 2023. Naproti tomu stěžovatel bez odůvodnění tvrdí, že mu byla možnost podat odvolání upřena, neboť napadené usnesení již před doručením nabylo právní moci, a to v rozporu s §159 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."). Mimo výslovného, výše citovaného poučení okresního soudu, podle něhož je pro počátek lhůty k podání odvolání rozhodný den doručení usnesení, zákon v §159 o. s. ř. stanoví, že "doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci". Podle §167 odst. 2 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Podle §204 odst. 1 o. s. ř. se odvolání podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Z výše uvedeného plyne, že napadené usnesení před doručením stěžovateli ve vztahu k němu právní moci nenabylo, a stěžovateli tak svědčilo jak podle zákona, tak podle poučení okresního soudu právo podat proti napadenému usnesení odvolání. Jestliže stěžovatel odvolání nepodal, nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
8. Na základě výše uvedeného Ústavní soud (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. května 2023
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.
soudce zpravodaj