ECLI:CZ:US:2023:4.US.1400.23.1
sp. zn. IV. ÚS 1400/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelky Karly Sedlákové, zastoupené Mgr. Michaelou Dvořáčkovou, advokátkou, sídlem Sokolovská 32/22, Praha 8 - Karlín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2022 č. j. 23 Cdo 2141/2022-672, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. června 2021 č. j. 12 Cmo 5/2021-593 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. listopadu 2020 č. j. 41 Cm 101/2000-576, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 10. května 2021 č. j. 41 Cm 101/2000-584, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Ladislava Půlpána a obchodní společnosti AB - CREDIT, a. s., sídlem Opletalova 1603/57, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených usnesení s tvrzením, že byla porušena její základní práva zaručená v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka společně s vedlejším účastníkem podali návrh na obnovu řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") pod sp. zn. 41 Cm 101/2000 a současně požádali o osvobození od soudního poplatku a o bezplatné ustanovení advokáta. Napadeným usnesením krajský soud rozhodl, že řízení ve věci návrhu na osvobození od soudního poplatku a ustanovení zákonného zástupce ex offo se zastavuje (I. výrok) a že řízení o návrhu na obnovu řízení se zastavuje (II. výrok); doplňujícím usnesením rozhodl o náhradě nákladů řízení (III. výrok).
3. Usnesení krajského soudu napadli stěžovatelka a vedlejší účastník odvoláním, které Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") neshledal důvodným a napadeným usnesením změnil I. výrok rozsudku krajského soudu tak, že toto rozhodnutí se nevydává (I. výrok), potvrdil II. výrok (II. výrok), potvrdil i III. výrok (III. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (IV. výrok).
4. Proti všem výrokům usnesení vrchního soudu podala stěžovatelka společně s vedlejším účastníkem dovolání, které Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl (I. výrok) a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení (II. výrok). Stěžovatelka uvádí, že usnesení Nejvyššího soudu bylo doručeno jejímu právnímu zástupci dne 20. 10. 2022, ona s ním byla seznámena až 5. 5. 2023 e-mailem právního zástupce, přičemž toto datum považuje za stěžejní pro posouzení včasnosti ústavní stížnosti.
5. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou dány předpoklady jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.
6. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta je propadná; s jejím uplynutím právo k podání ústavní stížnosti zaniká a k jejímu prodloužení nemá Ústavní soud ani jiný orgán pravomoc.
7. Z vlastní rozhodovací činnosti Ústavní soud zjistil, že vedlejší účastník (s údajným ústním souhlasem stěžovatelky) podáním ze dne 15. 12. 2022 požádal "o prodloužení termínu k podání ústavní stížnosti ve věci dovolání sp. zn. 23 Cdo 2141/2022-672 Nejvyššího soudu ČR". Ústavní soud posoudil toto podání jako návrh na zahájení řízení - ústavní stížnost, který usnesením ze dne 24. 1. 2023 sp. zn. IV. ÚS 3537/22 odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání. V průběhu tohoto řízení Ústavní soud ověřil, že napadené usnesení Nejvyššího soudu bylo právnímu zástupci skutečně doručeno dne 20. 10. 2022. Namítá-li stěžovatelka, že jejímu právu na spravedlivý proces (sc. soudní ochranu) odporuje, aby byla poškozena postupem ustanoveného právního zástupce (tedy přiděleného státem) a že nebyla informována o možnosti podat proti tomuto usnesení ústavní stížnost, jde sice o okolnosti politováníhodné, avšak Ústavní soud nemůže na ně vzhledem k zákonné úpravě procesních předpokladů řízení o ústavní stížnosti brát zřetel.
8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. června 2023
Josef Fiala v. r.
soudce zpravodaj