ECLI:CZ:US:2023:4.US.1923.23.1
sp. zn. IV. ÚS 1923/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Josefa Baxy a Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. O., t. č. ve Vazební věznici Praha - Pankrác, zastoupeného Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem se sídlem Vyšehradská 423/27, Praha 2, proti jinému zásahu Policie České republiky a Městského soudu v Praze, o návrhu na vydání předběžného opatření, takto:
Návrh na vydání předběžného opatření se zamítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel podal dne 20. 7. 2023 ústavní stížnost, kterou brojí proti zásahu Policie České republiky a Městského soudu v Praze ("městský soud") spočívajícímu ve vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do USA na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti podle §97 odst. 1, 2 a §102 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních ("zákon č. 104/2013 Sb."). Současně stěžovatel podle §80 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu") navrhuje vydat předběžné opatření, kterým by bylo oběma orgánům veřejné moci přikázáno, aby se zdržely tohoto protiústavního zásahu.
2. V řízení, které předcházelo podání ústavní stížnosti, byl stěžovatel usnesením městského soudu ze dne 6. 1. 2023 vzat do předběžné vazby, která započala dne 4. 1. 2023. Usnesením ze dne 25. 5. 2023 městský soud v extradičním řízení rozhodl, že je přípustné vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do Spojených států amerických ("USA"); stejného dne městský soud vyslovil přípustnost vydání stěžovatele k trestnímu stíhání rovněž do Republiky Kazachstán a Gruzie.
3. Ministr spravedlnosti rozhodnutím ze dne 17. 7. 2023, č. j. MSP-1191/2022-MOT-T/48, povolil vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do USA a současně nepovolil jeho vydání k trestnímu stíhání do Republiky Kazachstán a Gruzie.
4. Dne 18. 7. 2023 podal stěžovatel žádost o udělení mezinárodní ochrany.
5. Městský soud usnesením ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. Nt 401/2023, podle §101 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb. přeměnil předběžnou vazbu na vazbu vydávací.
6. Podstata argumentace stěžovatele vychází z toho, že fyzickou realizaci vydání zajišťuje Policie České republiky (§10 odst. 2 zákona č. 104/2013 Sb.), přičemž vydáním stěžovatele k trestnímu stíhání do USA by údajně bylo porušeno jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). K tomuto vydání by mělo podle médií dojít v řádu několika dnů a riziko zásahu proto stěžovatel označuje za bezprostřední. Proto také navrhuje vydání předběžného opatření.
7. Podle §80 odst. 1 zákona o Ústavním soudu platí, že "[s]měřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, může Ústavní soud k odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval (předběžné opatření)."
8. V nyní posuzované věci Ústavní soud především konstatuje, že ve vztahu k městskému soudu je návrh na vydání předběžného opatření zjevně nedůvodný. Městský soud se totiž (ani potenciálně) nedopustil a ani dopustit nemůže "jiného zásahu orgánu veřejné moci", jelikož v předmětné věci vydal shora uvedená rozhodnutí, proti kterým však nyní posuzovaná ústavní stížnost nesměřuje, přičemž nelze očekávat, že by nad jejich rámec měl vykonávat jakoukoliv činnost, která by byla způsobilá se negativně projevit v právní sféře stěžovatele.
9. Ve vztahu k očekávanému postupu Policie České republiky Ústavní soud uvádí, že její postavení v tomto řízení je dáno především §10 odst. 2 zákona č. 104/2013 Sb., podle kterého "[o]sobu předávanou do cizího státu převezme Policie České republiky od věznice nebo zařízení pro výkon ochranného opatření a předá ji cizozemskému orgánu. V souvislosti s předáním této osoby předá Policie České republiky cizozemskému orgánu i věci náležející této osobě a věci, včetně listin, související s úkonem mezinárodní justiční spolupráce, pro který je osoba předávána."
10. V nyní posuzované věci nicméně Ústavní soud konstatuje, že právním titulem, od kterého se odvíjí následný (potenciální) postup Policie České republiky, ve kterém stěžovatel spatřuje tvrzený hrozící zásah do svých základních práv, je shora označené rozhodnutí, kterým ministr spravedlnosti povolil vydání stěžovatele k trestnímu stíhání do USA. Toto rozhodnutí je přitom napadeno samostatnou ústavní stížností, vedenou pod sp. zn. IV. ÚS 1904/23, o které bude Ústavní soud teprve rozhodovat, a jejíž součástí je i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ministra spravedlnosti.
11. Za této procesní situace považuje Ústavní soud za zjevné, že návrh na vydání předběžného opatření v řízení o nyní posuzované ústavní stížnosti je nedůvodný, protože ke stěžovatelem tvrzenému bezprostřednímu zásahu do jeho základních práv může (potenciálně) dojít teprve v důsledku realizace rozhodnutí ministra spravedlnosti, o jehož ústavnosti nicméně bude Ústavním soudem rozhodováno samostatně a teprve v rámci tohoto rozhodování může být posouzena i nyní uplatněná stížnostní argumentace (tzn., zda za daného procesního stavu je možné provedení rozhodnutí ministra spravedlnosti). Zákonem stanovené podmínky pro vydání předběžného opatření proto v této věci splněny nejsou.
12. Proto Ústavní soud návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření zamítl podle §80 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. července 2023
Josef Fiala v. r.
předseda senátu