ECLI:CZ:US:2023:4.US.867.23.2
sp. zn. IV. ÚS 867/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Josefa Baxy a Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), o ústavních stížnostech stěžovatelů 1) Ivety Boudišové, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 1/2023-127, 2) Lukáše Hlavsy, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 2/2023-45, 3) Tomáše Horáka, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 2/2023-45, a 4) Josefa Houdka, všech zastoupených Mgr. Lenkou Šrámkovou, advokátkou, sídlem Aloise Jiráska 1367/1, Teplice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 3/2023-43, 5) Karla Hulínského, 6) Martina Poláška, 7) Romana Zíky, 8) Martina Stadlera, 9) Petra Dlouhého a 10) Petry Hulínské, všech zastoupených JUDr. Petrou Karbanovou, advokátkou, sídlem Jeremenkova 763/88, Praha 4 - Krč, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 4/2023-41, 11) Ladislava Jamricha, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 3/2023-43, a 12) Jany Kasnárové, obou zastoupených Mgr. Lenkou Šrámkovou, advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 2/2023-45, 13) Romana Kridlo, 14) Tomáše Houdka, 15) Karla Stollína, 16) Alexandry Kocháňové, 17) Radka Jakubky, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 3/2023-43, a 18) Andrey Müllerové, všech zastoupených JUDr. Petrou Karbanovou, advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 2/2023-45, 19) Andrey Strakové, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 2/2023-45, 20) Petra Šenka, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 3/2023-43, 21) Patrika Tesaře, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 2/2023-45, a 22) Martina Zity, všech zastoupených Mgr. Lenkou Šrámkovou, advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2023 č. j. 115 A 2/2023-45, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, a a) Městského úřadu města Duchcov, sídlem náměstí Republiky 20/5, Duchcov, volební strany b) SPOLU, jednající volební zmocněnkyní Renatou Svatošovou, volební strany c) ROZVOJ X a Y, jednající volebním zmocněncem Miroslavem Pěkným, volební strany d) Svoboda a přímá demokracie (SPD), jednající volebním zmocněncem Františkem Mitterwaldem a volební strany e) Otevřeně k všem, jednající volebním zmocněncem Markem Novákem, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnosti se odmítají.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Ústí nad Labem ("krajský soud") napadenými usneseními zamítl návrhy stěžovatelů na neplatnost opakovaného hlasování a neplatnost voleb do zastupitelstva obce M., konaných dne 7. 1. 2023.
2. Důvodem podání těchto návrhů byla okolnost, že dne 5. 1. 2023 bylo na úřední desce obecního úřadu M. vyvěšeno sdělení o vyškrtnutí celkem 38 osob přihlášených k trvalému pobytu v obci M. ze stálého seznamu voličů. Stěžovatelé toto vyškrtnutí považovali za účelový a svévolný zásah, učiněný starostkou L. N. Jednalo se totiž o osoby, které v obci mají trvalý pobyt dlouhodobě, v minulosti do zastupitelstva obce již volily a některé dokonce i vykonávaly funkci starosty.
3. Stěžovatelé se domáhají 13 samostatnými, avšak obsahově obdobně koncipovanými, ústavními stížnostmi zrušení v záhlaví uvedených usnesení krajského soudu s tvrzením, že jimi byla porušena jejich základní práva, zaručená čl. 21 a 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). Namítají rovněž porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny.
4. Řízení o těchto ústavních stížnostech bylo usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 4. 2023 spojeno ke společnému řízení, nadále vedenému pod sp. zn. IV. ÚS 867/23. S ohledem na okolnost, že v této věci nebylo ke dni zániku funkce soudce zpravodaje Radovana Suchánka rozhodnuto, byla dne 1. 12. 2023 podle rozhodnutí předsedy Ústavního soudu o změně rozvrhu práce č. j. Org. 79/23 ze dne 29. 11. 2023 přidělena novému soudci zpravodaji Vojtěchu Šimíčkovi, o čemž byli stěžovatelé informováni.
5. Stěžovatelé uvádějí, že nynější napadené volby jsou opakované, protože krajský soud usnesením ze dne 24. 10. 2022, č. j. 115 A 5/2022-109, rozhodl, že hlasování ve volbách do zastupitelstva obce M., konaných ve dnech 23. a 24. 9. 2022, je neplatné.
6. Stěžovatelé poukazují na okolnost, že počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamu voličů byl 115, nicméně počet obyvatel obce M. byl v roce 2011 podle jejích internetových stránek 275. V seznamu voličů je proto zapsána jen necelá polovina občanů obce, což údajně samo o sobě zpochybňuje řádnost zpracování seznamu voličů. Protože starostka obce vyškrtla řadu občanů ze stálého seznamu voličů, nebylo jim umožněno volit, byť se dostavili do volební místnosti. Proti tomu prý právní zástupkyně některých občanů protestovala. Stěžovatelé tvrdí, že jim bylo nezákonně zabráněno volit a byly tak hrubým způsobem ovlivněny výsledky voleb (ze seznamu voličů byla vyškrtnuta 1/4 voličů). Volební zákon totiž přiznává právo volit každému, kdo splní zákonné podmínky a protizákonnost nelze odůvodnit ani odvoláváním se na judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. Pl. ÚS 6/11 ze dne 4. 5. 2011; N 85/61 SbNU 315).
7. Stěžovatelé dále namítají, že odmítl-li krajský soud aktivní legitimaci stěžovatelů, neboť byli ze stálého seznamu voličů vyškrtnuti již dne 21. 9. 2022, považují tuto okolnost za nepodstatnou, jelikož k tomuto vyškrtnutí došlo neoprávněně. Nelze navíc odhlédnout od faktické situace, neboť je nereálné, aby starostkou vyškrtnutí stěžovatelé byli do stálého seznamu voličů znovu zapsáni.
8. Stěžovatelé rovněž navrhují, aby byly jejich ústavní stížnosti s ohledem na naléhavost věci projednány mimo pořadí podle §39 zákona o Ústavním soudu.
9. Pro vypořádání ústavní stížnosti není podrobnější rekapitulace průběhu řízení a napadených rozhodnutí účelná, jelikož účastníkům jsou všechny podstatné skutečnosti známy.
10. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení. Shledal, že ústavní stížnosti byly podány včas oprávněnými stěžovateli, kteří byli účastníky řízení, v nichž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejich projednání příslušný. Stěžovatelé jsou právně zastoupeni v souladu s §29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Jejich ústavní stížnosti jsou přípustné (§75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpali zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
11. Ústavní soud konstatuje, že v nyní posuzovaných věcech nejsou rozporovány podstatné skutkové okolnosti: stěžovatelům 2) - 22) nebylo umožněno volit ve volbách do zastupitelstva obce M., konaných dne 7. 1. 2023, neboť byli vyškrtnuti ze seznamu voličů. K tomuto vyškrtnutí starostkou obce došlo již dne 21. 9. 2022, tedy před konáním řádných voleb. Důvodem, pro který tak starostka učinila, byla okolnost, že se mělo jednat o osoby, které v obci M. fakticky nežijí a nemají k ní žádný jiný faktický vztah, a nejsou proto občany v materiálním smyslu. Hlasování, ke kterému došlo v termínu řádných voleb ve dnech 23. a 24. 9. 2022, krajský soud zrušil jako neplatné, a proto se muselo opakovat.
12. Z obsahu napadených usnesení se podává, že důvodem, pro který krajský soud odmítl návrhy stěžovatelů 2) - 22) (pozn. ÚS: pouze ve věci stěžovatelky I. Boudišové krajský soud rozhodl zamítavým výrokem, srov. usnesení č. j. 115 A 1/2023-127), byla okolnost, že tito stěžovatelé nebyli zapsáni v seznamu voličů. Podle §90 odst. 1 soudního řádu správního ("s. ř. s.") přitom platí, že se za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan [...] návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Podle §60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále "volební zákon") "[p]odáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva."
13. V nyní posuzovaných případech stěžovatelé 2) - 22) nebyli zapsáni ve voličském seznamu a aktivní legitimace podle právě citovaného zákonného ustanovení jim proto nesvědčila.
14. Důvod, pro který v seznamu voličů nebyli zapsáni, skutečně spočíval v jejich vyškrtnutí starostkou obce. K tomuto vyškrtnutí nicméně došlo již dne 21. 9. 2022 a bylo proto věcí samotných stěžovatelů, aby se proti tomuto rozhodnutí bránili. Druhé sdělení ze dne 5. 1. 2023, na které stěžovatelé nyní poukazují, představovalo již pouze deklaratorní informaci o tom, že k vyškrtnutí dříve došlo. Jak správně uvedl v odůvodnění napadených usnesení krajský soud, stěžovatelé na tuto situaci, o které byli informováni i shora zmíněným usnesením krajského soudu ze dne 24. 10. 2022, mohli a měli patřičně reagovat, to znamená například ověřit si, že byli ze seznamu voličů skutečně vyškrtnuti a zákonem stanoveným postupem se domáhat zjednání nápravy (srov. §28 odst. 2 volebního zákona a §88 s. ř. s., který upravuje řízení ve věcech seznamu voličů), pokud skutečně chtěli v opakovaném hlasování volit. Protože tak neučinili, ačkoliv jim v tom nic nebránilo, nemohl krajský soud postupovat jinak, než odmítnout jimi podané návrhy pro chybějící aktivní legitimaci. Tyto závěry krajského soudu považuje Ústavní soud za zcela logické, odpovídající zákonné úpravě a také ústavně souladné.
15. Specifikem rozhodování soudů ve věcech volebních je totiž nezbytná návaznost jednotlivých fází volebního procesu a tomu odpovídajícího soudního přezkumu. To znamená, že po ukončení některé fáze volebního procesu ji nelze znovu "otevírat" a zpětně zpochybňovat. V opačném případě by totiž mohly nastat situace, kdy by se volební výsledky zneplatnily například "jen" proto, že byly zjištěny chyby ve vedení seznamu voličů, anebo že neproběhlo řádně registrační řízení. Pokud Ústavní soud odhlédne od aspektů finančních a organizačních, které by se v tomto případě negativně projevily, mohlo by s největší pravděpodobností docházet ke znehodnocení rozhodování voličů a k jejich rostoucí frustraci, která by se následně mohla projevit v menším zájmu o veřejné dění, v nižší volební účasti a tím i ve slabší legitimitě voleného orgánu.
16. Také proto zákonná úprava volebního soudnictví zakotvuje tři samostatná řízení (řízení ve věcech seznamu voličů, registrační řízení a řízení o návrhu na neplatnost hlasování nebo voleb). Prakticky viděno pak platí, že ve fázi registrace kandidátních listin není namístě zpochybňovat údaje v seznamech voličů, a při rozhodování o neplatnosti voleb se soud již nemůže zabývat tím, zda v registračním řízení nebyl porušen zákon. Ve volebním soudnictví se totiž z právě uvedených důvodů také uplatňuje modifikovaná zásada subsidiarity, která znamená, že se každý oprávněný subjekt má snažit o nápravu pochybení ihned poté, co je zjistí, a nepřenášet tuto nápravu do pozdějších fází volebního procesu a tomu odpovídajících přezkumných řízení u volebních soudů. Tato myšlenka subsidiarity je rovněž průmětem zásady, podle níž ke "zneplatnění" voleb má dojít jen ve výjimečném případě (ultima ratio). Je totiž daleko vhodnější, aby k nápravě došlo neprodleně poté, co problém (tj. protizákonnost) byl zjištěn, a aby k této nápravě byly použity všechny právní (a také organizační) prostředky, které jsou k dispozici. Nebyl-li by totiž princip subsidiarity důsledně sledován, mohlo by dojít někdy až ke spekulativním jednáním jednotlivých volebních aktérů, kteří by vyčkali výsledku voleb a teprve podle toho by následně zvážili, zda je napadnou volební stížností a zda při tom uplatní námitky, o kterých věděli (a mohli je v jiném řízení uplatnit) již dříve.
17. K ústavní stížnosti I. Boudišové, která byla zapsána v seznamu voličů a aktivní legitimace k podání návrhu ke krajskému soudu jí proto svědčila, Ústavní soud uvádí, že se tato stěžovatelka ve skutečnosti svou volební stížností domáhala ochrany práv třetích osob (tzn. osob vyškrtnutých ze stálého voličského seznamu), kterým přitom nic nebránilo, aby se této soudní ochrany domohly samy. Krajský soud proto zcela správně poukázal na potřebu dodržet posloupnost ochrany ve volebních věcech a trval na tom, že se osoby vyškrtnuté ze seznamu voličů obce dne 21. 9. 2022 měly ochrany svého aktivního volebního práva domáhat v řízení ve věcech seznamu voličů samy již tehdy. Ústavní soud k tomu dodává, že jelikož tak neučinily, nelze tuto jejich nečinnost fakticky nahrazovat "překlopením" soudního přezkumu do jiné fáze přezkumu volebního procesu.
18. Rovněž tento závěr krajského soudu považuje Ústavní soud za zcela odpovídající znění a smyslu zákonné úpravy a neporušuje nijak základní práva stěžovatelky I. Boudišové, protože právo na přístup k soudu a na efektivní soudní ochranu jí zůstává i v tomto značně specifickém soudním řízení zachováno. Důvodem, pro který se krajský soud nemohl zabývat věcným posouzením jejích námitek, totiž nebyla neochota krajského soudu je řešit, nýbrž liknavost osob, které nevyužily efektivní prostředky ochrany svých práv způsobem, který je k tomu určen, a v době, která předcházela samotnému hlasování a mohlo tak být předejito následným pochybám.
19. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soud posoudil ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné návrhy, a proto je mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
20. S ohledem na okolnost, že Ústavní soud rozhodl o podaných ústavních stížnostech, již samostatně nerozhodoval o naléhavosti věci podle §39 zákona o Ústavním soudu, neboť by to bylo nadbytečné.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2023
Josef Fiala v. r.
předseda senátu