ECLI:CZ:US:2023:Pl.US.30.23.1
sp. zn. Pl. ÚS 30/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudců a soudkyň Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Veroniky Křesťanové, Tomáše Lichovníka, Kateřiny Ronovské, Jana Svatoně, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Daniely Zemanové ve věci návrhu skupiny poslanců, za niž jedná poslankyně JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., a která je zastoupena Mgr. Davidem Rašovským, advokátem, sídlem Hlinky 135/68, Brno, na zrušení §67ca zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., §8a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., a §2a zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., za účasti Parlamentu, jako účastníka řízení, a vlády, jako vedlejší účastnice řízení, o vyloučení soudce Jana Wintra, takto:
Soudce Jan Wintr není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod spisovou značkou Pl. ÚS 30/23.
Odůvodnění:
1. Návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky a §64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se skupina 71 poslanců (dále jen "navrhovatelka") domáhá, aby Ústavní soud zrušil §67ca zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., §8a zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 71/2023 Sb., a §2a zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2023 Sb.
2. Přípisem ze dne 22. 6. 2023 se soudce Jan Wintr obrátil na plénum Ústavního soudu ve věci pochybností o své nepodjatosti v tomto řízení, a to pro poměr k věci. Informoval v něm, že se v průběhu projednávání zákona č. 71/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve sdělovacích prostředcích jako odborník na ústavní právo opakovaně vyjadřoval k ústavní konformitě legislativního procesu i obsahu tohoto zákona, přičemž vyjádřil pochybnost, zda pro tyto předem vyslovené názory na projednávanou věc nemůže být považován za podjatého. K přípisu přiložil svá vyjádření ve sdělovacích prostředcích s tím, že i když neručí za jejich úplnost, ve svém celku zásadně vystihují jejich obsah. Šlo o vyjádření pro IDnes dne 22. 2. 2023, ČT24 dne 2. 3. 2023, Hospodářské noviny dne 3. 3. 2023, iRozhlas dne 5. 3. 2023, Blog Seznam Zprávy dne 6. 3. 2023.
3. Podáním ze dne 7. 8. 2023 navrhovatelka navrhla vyloučení soudce Jana Wintra z projednávání a rozhodování věci ("pokud o vyloučení [...] nepožádá sám") s odůvodněním, že lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti s ohledem na výroky ve sdělovacích prostředcích. V této souvislosti poukázala na Deník referendum ze dne 7. 3. 2023, server Seznam zprávy a na to, že se jmenovaný za podjatého sám veřejně označil v pořadu České televize.
4. Podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle §38 odst. 1 věty první téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce plénum, jde-li o rozhodování v plénu; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")].
5. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
6. Podmínka §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)].
7. Podle §4 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsou vědecká a pedagogická činnost slučitelné s výkonem funkce soudce Ústavního soudu. Ústavní soud také již dříve konstatoval, že soudci Ústavního soudu jsou často vybíráni z akademické sféry a nadále v ní působí (viz bod 14 usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 3. 2022 sp. zn. I. ÚS 3150/21). Ústavní soud dále judikoval, že v řízení o abstraktní kontrole právních norem prezentace názorů soudce na veřejnosti k odborným otázkám v obecné rovině důvodem pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování věci není [usnesení ze dne 18. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (U 17/26 SbNU 379); viz také usnesení ze dne 12. 8. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06, v němž se v této souvislosti hovoří o restriktivním výkladu §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; srov. i usnesení ze dne 30. 3. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 103/20].
8. V posuzované věci Jan Wintr v době, kdy ještě nezastával funkci soudce Ústavního soudu, jako odborník na ústavní právo prezentoval své odborné názory na ústavnost legislativního procesu, z něhož vzešel zákon č. 71/2023 Sb., jakož i ústavnost napadených ustanovení samotných. Jde sice o otázky, které nyní mohou být předmětem posouzení Ústavního soudu, obsahem vyjádření Jana Wintra je přiblížení dané problematiky, jejích ústavněprávních aspektů a úlohy Ústavního soudu široké veřejnosti, a zaujal-li jmenovaný své stanovisko, stalo se tak buď v obecné rovině, anebo nikoliv kategoricky, kdy šlo v podstatě o určitou spekulaci o tom, jakou otázku by mohl Ústavní soud v budoucnu řešit a jaký postoj by k ní mohl zaujmout. Ostatně ani z vyjádření Jana Wintra neplyne, že by se sám cítil podjatý, pouze se obrátil na plénum Ústavního soudu, aby samo posoudilo, zda z výše uvedených důvodů nemá být za podjatého považován. S ohledem na obecnost názorů, které Jan Wintr v minulosti, před nástupem do funkce soudce vyslovil, Ústavní soud nemá za to, že mohl vzniknout natolik intenzivní poměr jmenovaného k posuzované věci, který by byl s to objektivně založit pochybnosti o jeho nepodjatosti.
9. Na doplnění Ústavní soud uvádí, že v nedávné době (dne 27. 9. 2023) ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 21/21, předmětem které byl návrh na zrušení §155 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, plénum rozhodlo o vyloučení Jana Wintra z jejího projednávání a rozhodování, a to z důvodu, že vypracoval na žádost starosty města Čáslav vyjádření k výše uvedeným ustanovením a že na toto vyjádření bylo odkazováno v rozpravě Poslanecké sněmovny dne 8. 7. 2020. Od nyní posuzované věci se věc vedená pod sp. zn. Pl. ÚS 21/21 v podstatných aspektech odlišuje, konkrétně pak tím, že Jan Wintr v tomto svém vyjádření zaujal jednoznačné stanovisko, tj. že napadená zákonná ustanovení jsou neústavní. Je zřejmé, že z těchto důvodů by jmenovaný nemusel být vnímán jako zcela nestranný, resp. s ohledem na svůj předchozí názor jako "nepředpojatý". Oproti tomu v daném případě své názory vyslovil jako odborník na legislativní proces na žádost médií a navíc tyto nebyly formulovány kategoricky, ale jen jako možnost, což natolik intenzivní vztah jmenovaného k některému z účastníků řízení či k věci samotné, jenž by mohl být považován za právně relevantní, založit nemůže.
10. Na základě těchto skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle §36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudce Jana Wintra z projednání a rozhodování věci sp. zn. Pl. ÚS 30/23.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. listopadu 2023
Josef Baxa, v. r.
předseda Ústavního soudu