ECLI:CZ:US:2024:1.US.202.24.1
sp. zn. I. ÚS 202/24
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Baxy (soudce zpravodaj), soudce Jaromíra Jirsy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky Europrom s.r.o., sídlem Vodičkova 695/24, Praha 1 - Nové Město, domněle zastoupené Mgr. Jakubem Horkým, advokátem, sídlem Vodičkova 695/24, Praha 1 - Nové Město, proti "odvolání insolvenční správkyně Mgr. Bc. Lenky Winkelhoferové, ustanovení insolvenčního správce Ing. Davida Papouška, Ph.D., a usnesení o potvrzení tohoto odvolání a ustanovení soudem v insolvenčním řízení sp. zn. MSPH 59 INS 9650/2023", dále proti "neustanovení Mgr. Bc. Lenky Winkelhoferové oddělenou insolvenční správkyní v insolvenčním řízení sp. zn. MSPH 59 INS 9650/2023" a spojeném návrhu na zrušení části §34 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve slovech "s jeho souhlasem", za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 22. 1. 2024 a 23. 1. 2024 ústavní stížnost stěžovatelky (a její doplnění) proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím vydaným v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze. Tato rozhodnutí se obecně měla týkat odvolání a neustanovení insolvenční správkyně Mgr. Bc. Lenky Winkelhoferové a ustanovení insolvenčního správce Ing. Davida Papouška, Ph.D. Stěžovatelka s ústavní stížností spojila i návrh na zrušení části zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
2. Dříve než se Ústavní soud může ústavní stížností věcně zabývat, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel vyzván k odstranění vad ve stanovené lhůtě.
3. Ústavní stížnost a její doplnění trpí řadou obsahových i formálních vad, mj. k ní není přiložena speciální plná moc; není z ní zřejmé, jaká rozhodnutí stěžovatelka napadá; neobsahuje důvody, pro které stěžovatelka rozhodnutí napadá; neobsahuje petit; a není k ní ani přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku nebo mimořádném opravném prostředku (viz §30 odst. 1, §31 odst. 2, §34 odst. 1 a §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Proto Ústavní soud dne 1. 2. 2024 vyzval stěžovatelku, resp. jejího tvrzeného právního zástupce, k odstranění zjištěných vad ústavní stížnosti. Zároveň ji poučil o následcích, které mohou nastat, pokud výzvě ve stanovené lhůtě 1 týdne nevyhoví [§43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Výzva byla dne 1. 2. 2024 doručena do datové schránky advokáta. Poslední den lhůty k odstranění vad, tj. 8. 2. 2024, zaslal advokát přípis, ve kterém požádal o prodloužení lhůty o 14 dnů. Tuto žádost odůvodnil tím, že jde o složitou věc a že je pod spisovou značkou spojeno více věcí.
4. Důvody, které tvrzený právní zástupce stěžovatelky uvádí v žádosti o prodloužení lhůty, neshledal Ústavní soud relevantními. Žádost obsahuje pouze jedinou větu, která zcela obecně odkazuje na "složitost věci", aniž by advokát jakkoli konkretizoval, v čem má ona složitost spočívat. Nutno rovněž zdůraznit, že Ústavní soud vytkl stěžovatelce kromě neodůvodnění ústavní stížnosti i množství dalších vad, a to nedoložení speciální plné moci, neoznačení napadených rozhodnutí, nevymezení petitu a nezaslání kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku. Advokát neodstranil ani jedinou z těchto vad, přičemž nesdělil žádný důvod, který by mu v tom bránil. Odstranění uvedených vad přitom není nijak závislé na případné "složitosti věci". Ústavní soud v této souvislosti nepřehlédl, že advokát i stěžovatelka sídlí na stejné adrese.
5. Ústavní soud na základě výše uvedených skutečností postupoval podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Z důvodu neodstranění vad ve lhůtě k tomu určené, a tedy nenaplnění procesních podmínek řízení o ústavní stížnosti, ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
6. Jde-li o návrh na zrušení §34 odst. 3 insolvenční zákon ve slovech "s jeho souhlasem", Ústavní soud konstatuje, že je-li ústavní stížnost odmítnuta, nelze samostatně projednat návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení, neboť akcesorický návrh podle §74 zákona o Ústavním soudu sdílí osud ústavní stížnosti [přiměřeně viz usnesení ze dne 3. 10. 1995 sp. zn. III. ÚS 101/95 (U 22/4 SbNU 351)]. Proto Ústavní soud odmítl i návrh spojený s ústavní stížností podle §43 odst. 2 písm. b) ve spojení s §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. února 2024
Josef Baxa v. r.
předseda senátu