ECLI:CZ:US:2024:1.US.3250.23.1
sp. zn. I. ÚS 3250/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele J. F., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, zastoupeného Mgr. Nikolou Nydrlovou, advokátkou sídlem Svatojánská 30, Nová Paka, proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 7 To 326/2023-35 ze dne 2. listopadu 2023 a usnesení Okresního soudu v Jihlavě č. j. 13 Nt 3101/2022-21 ze dne 9. října 2023, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Jihlavě, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Brně a Okresního státního zastupitelství v Jihlavě, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Jihlavě ("okresní soud") zamítl návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení ukončeného usnesením okresního soudu č. j. 1 T 138/2020-117 ze dne 19. dubna 2021. Krajský soud v Brně ("krajský soud") jeho následnou stížnost zamítl.
2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), spatřuje v napadených usneseních porušení svých základních práv zakotvených v čl. 36 a 37 Listiny základních práv a svobod ("Listina") a v čl. 6 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ("Úmluva").
3. Z ústavní stížnosti a napadených usnesení se podává průběh zkráceného přípravného řízení, po jehož ukončení podalo Okresní státní zastupitelství v Jihlavě dne 4. září 2020 okresnímu soudu návrh na potrestání stěžovatele pro přečin porušování domovní svobody, aniž by v té době bylo zřejmé, že stěžovatel je v jiné věci od 1. září 2020 ve vazbě. Okresní soud dne 19. dubna 2021 ustanovil stěžovateli obhájkyni a vydal usnesení, jímž zastavil trestní stíhání stěžovatele jako neúčelné, neboť trest, k němuž mohlo trestní stíhání vést, byl zcela bez významu vedle trestu, který mu hrozil pro jiný trestný čin. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. 3 T 12/2021-501 ze dne 4. května 2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze č. j. 13 To 156/2021-628 ze dne 10. srpna 2021, byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání zločinu znásilnění a přečinu vydírání; za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání osmi let.
4. Přestože byl stěžovatel usnesením ze dne 19. dubna 2021 (doručeném 22. dubna 2021 stěžovateli a 20. dubna 2021 obhájkyni) poučen o možnosti podat stížnost a prohlásit, že trvá na projednání věci, neučinil tak ani on, ani jeho obhájkyně, ačkoli jim v takovém kroku žádná objektivní překážka nebránila. Teprve po několika měsících stěžovatel požádal o navrácení lhůty, což krajský soud nepovolil (č. j. 7 Nt 104/2021-135 ze dne 22. července 2021).
5. V opakovaných návrzích na obnovu řízení i v ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že obhájce mu byl ustanoven až při jednání okresního soudu, a nikoli již v době, kdy byl vzat do vazby, že v jeho věci neměl rozhodovat samosoudce a že nemělo proběhnout zkrácené přípravné řízení, neboť byl omezen na osobní svobodě (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. 8 Tdo 1007/2014-27 ze dne 1. října 2014). Obecné soudy opakovaně stěžovateli vysvětlily, že předmětem řízení o návrhu na obnovu řízení není přezkum toho, zda se dopustil trestného činu, ale ověření toho, zda vyšly najevo dříve objektivně neznámé skutečnosti nebo důkazy, které by mohly (samy o sobě nebo ve spojení již známými skutečnostmi a důkazy) vést k závěru, že nebyl důvod zastavit trestní stíhání podle §172 odst. 2 písm. a) trestního řádu. V řízení nemůže být řešena vina či nevina stěžovatele, ale pouze účelnost či neúčelnost zastavení jeho trestního stíhání. K posouzení viny či neviny slouží jiné opravné prostředky, kterých stěžovatel nevyužil (stížnost proti usnesení ze dne 19. dubna 2021 či prohlášení, že trvá na projednání věci).
6. Posouzení, jsou-li nová tvrzení způsobilá zvrátit předchozí závěry okresního soudu, je svěřeno obecným soudům, které se v projednávané věci touto otázkou důkladně zabývaly; opakovaně stěžovateli vysvětlily, k čemu slouží tento opravný prostředek a proč nemůže návrh na obnovu řízení vést k jím očekávanému výsledku, byl-li v jiném řízení pravomocně odsouzen k významnějšímu trestu. Obecné soudy postupovaly v souladu s trestním řádem, návrh přezkoumaly a srozumitelně svá usnesení odůvodnily. Nespokojenost stěžovatele s jejich závěry nezakládá sama o sobě důvodnost ústavní stížnosti, neboť jde o pouhou polemiku s výsledkem řízení.
7. Právo na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) zajišťuje každému, že v jeho věci bude rozhodovat nestranný a nezávislý soud podle předem stanovených pravidel a že účastník může využít všechny procesní nástroje, které mu zákon přiznává. Avšak toto právo ani právo na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy) nezaručuje (a zaručit nemůže), že řízení bude zakončeno rozhodnutím odpovídajícím požadavkům účastníka a že jím předložené důkazy budou vyhodnoceny tak, jak očekává. Podmínky užití toho kterého opravného prostředku (čl. 13 Úmluvy) stanoví trestní řád a nevyužije-li jej účastník řízení řádně a včas, není již možné se jeho aplikace s ohledem na princip právní jistoty dovolávat. Okresní soud v původním řízení neučinil žádný procesní krok, při němž by stěžovatel nebyl zastoupen (čl. 37 odst. 2 Listiny), v řízení o povolení obnovy řízení trestní řád nutnou obhajobu nevyžaduje a stěžovatel ani takovou vadu netvrdí.
8. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.
9. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že původní nekvalifikovaný návrh stěžovatele byl po odstranění vad a zpřesnění jeho námitek rozdělen na dvě samostatná řízení. Ve věci vztahující se ke shora uvedenému řízení Okresního soudu v Kladně odmítl Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele pod sp. zn. IV. ÚS 44/24 dne 14. února 2024 jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2024
Jan Wintr v. r.
předseda senátu