ECLI:CZ:US:2024:1.US.385.24.1
sp. zn. I. ÚS 385/24
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Tomáše Sokola, advokáta, sídlem Na Strži 2102/61a, Praha 4 - Krč, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 29 Co 332/2023-559 ze dne 21. prosince 2023 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 37 Sd 8/2017-516 ze dne 8. listopadu 2023, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho práva podle čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti, jakož i z napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatel byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") č. j. 37 Sd 8/2017-103 ze dne 26. února 2020 ustanoven opatrovníkem příjemce pro řízení o soudní úschově.
3. Napadeným usnesením obvodní soud přiznal stěžovateli odměnu opatrovníka v celkové výši 53 542,50 Kč, ač stěžovatel žádal o přiznání odměny ve výši 1 012 104,50 Kč.
4. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením změnil výši odměny na 58 080 Kč a jinak usnesení obvodního soudu potvrdil (výrok I) a přiznal stěžovateli náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Městský soud stěžovatele poučil, že proti jeho usnesení není přípustné dovolání. Podle ústavní stížnosti bylo usnesení městského soudu stěžovateli doručeno dne 4. ledna 2024.
5. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, která byl účastníkem řízení, ve kterém byla vydána rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je sám advokátem a nemusí tak být zastoupen.
6. Zároveň však Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), neboť stěžovatel nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
7. Městský soud stěžovatele nesprávně poučil o (ne)přípustnosti dovolání. Zřejmě aplikoval §238 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. Z obdobné věci, která se také týkala dovolání advokáta jako ustanoveného opatrovníka pro úschovní řízení, kterému soudy na odměně přiznaly méně, než žádal [a to o více než 50 000 Kč a neuplatnil se tak ani §238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu] a o které Nejvyšší soud rozhodoval usnesením sp. zn. 21 Cdo 3016/2018 ze dne 15. listopadu 2018 (na které v bodě 11 odůvodnění napadeného usnesení odkázal i městský soud), však plyne, že Nejvyšší soud rozhodnutí o odměně opatrovníka podle §140 odst. 2 občanského soudního řádu nepovažuje za výrok o nákladech řízení ve smyslu §238 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. Ve věci sp. zn. 21 Cdo 3016/2018 totiž Nejvyšší soud posoudil dovolání jako přípustné (tj. i objektivně přípustné) a pro správnost napadeného usnesení je zamítl.
8. Nepodáním dovolání v nyní posuzované věci tedy došlo k nevyčerpání všech prostředků k ochraně práva podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Nesprávné poučení o nepřípustnosti dovolání může mít za následek přípustnost ústavní stížnosti s tím, že materiálně by se Ústavní soud omezil pouze na přezkum důsledků chybného poučení. S ohledem na to, že v konkrétní věci je lhůta k podání dovolání v důsledku chybného poučení prodloužena na tři měsíce (§240 odst. 3 občanského soudního řádu) a je tedy ještě otevřena, Ústavní soud přistoupil k odmítnutí ústavní stížnosti pro její předčasnost. To nepředstavuje omezení stěžovatelova práva na přístup k soudu, neboť po rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít možnost napadnout ústavní stížností i rozhodnutí obvodního soudu a městského soudu.
9. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. února 2024
Veronika Křesťanová v. r.
soudkyně zpravodajka