ECLI:CZ:US:2024:1.US.511.24.1
sp. zn. I. ÚS 511/24
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudkyně Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Davida Máši, advokáta sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, proti jinému zásahu státní moci, opatření Městského soudu v Praze sp. zn. 46 T 9/2020 ze dne 18. prosince 2023, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze ("městský soud") svým opatřením podle §151 odst. 3 trestního řádu a contrario neposkytl stěžovateli (opatrovníkovi právnické osoby) další zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů.
2. Stěžovatel v takovém postupu spatřuje jiný zásah orgánu veřejné moci ve smyslu §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu"), a porušení svých práv plynoucích z čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky.
3. Stěžovatel byl v trestním řízení ustanoven opatrovníkem právnické osoby. Ve věci probíhá hlavní líčení, stěžovatel již vykonal řadu úkonů a obdržel na zálohách asi 80 000 Kč (cca 60 až 70 % ceny tehdy vykonaných úkonů). Nyní mají provedené úkony podle advokátního tarifu hodnotu přibližně 380 000 Kč, a proto stěžovatel požádal městský soud o přiznání další zálohy. Jeho žádosti městský soud nevyhověl. Lze proto podle stěžovatele očekávat, že pro rozsah věci bude řízení trvat řadu let a jeho finanční situace neumožňuje, aby bez úhrady zálohy vykonával advokátní činnost. Limitováno je i jeho bytí, neboť věci věnuje mnoho času a nemá příjem z jiných zdrojů; poukazuje i na jiná řízení, v nichž mu rovněž vzniklo právo na náhradu právních služeb vůči státu. Nepřiznání zálohy v situaci, kdy "jeho peníze, které drží stát, požírá inflace", vnímá jako zásah do práva na důstojnost a rovnost před soudem, zejména ve vztahu k protistraně zastoupené státním zástupcem, jehož náklady stát průběžně hradí. Stěžovatel se domáhá spravedlivé odměny za práci v duchu rčení "kdo rychle dává - dvakrát dává", které v jeho případě platí obráceně.
4. Podle stěžovatele stát nejedná tak, jak mu umožňují zákony, a proto ve svém včasném návrhu požaduje, aby Ústavní soud vyslovil, že postupem předsedkyně senátu 46 T městského soudu byla porušena jeho práva, a dále, aby Ústavní soud zakázal pokračovat v nevyplácení zálohy za úkony právní pomoci.
5. Ústavní soud je soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky) a jeho zásah přichází v úvahu jen při zjevném porušení kogentních ustanovení, vymyká-li se postup obecných soudů ústavnímu rámci nebo jde-li o projev svévole.
6. Uvedeným opatřením městský soud nevyhověl požadavku, který stěžovatel odůvodnil nedostatkem prostředků na provoz advokátní kanceláře. Městský soud odkázal na dříve vyplacené zálohy (14 500 Kč dne 3. prosince 2021, 9 660 Kč dne 27. května 2022 a 81 796 Kč dne 28. června 2023) - s tím, že od vyplacení poslední zálohy neuplynulo ani šest měsíců a advokát není tak vytížen, aby nemohl souběžně vykonávat svou praxi.
7. Podle §151 odst. 3 trestního řádu rozhodne v trestním řízení o výši odměny a náhradě hotových výdajů po skončení řízení předseda senátu soudu prvního stupně. "Na návrh obhájce může ... přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody." Poskytnutí zálohy je fakultativní úkon a je zcela v pravomoci předsedy senátu prověřit důvody, pro které může přiměřenou zálohu přiznat. Rozhodné pro postup obecného soudu je, jde-li o déle trvající řízení, v němž nelze od advokáta žádat, aby nesl všechny výdaje spojené se zastupováním, případně účastní-li se advokát mimořádně četných úkonů a nemá jiný významnější zdroj příjmů (srov. např. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. Komentář. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1818).
8. Posouzení ekonomické situace stěžovatele a suplování rozhodovací činnost obecného soudu není úkolem Ústavního soudu. Ústavní stížnosti obsahuje jen nesouhlas stěžovatele s opatřením, neobsahuje však nic, z čeho by bylo možné dovodit porušení jeho základních práv.
9. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud odmítl stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. února 2024
Jan Wintr v. r.
předseda senátu