ECLI:CZ:US:2024:2.US.303.24.1
sp. zn. II. ÚS 303/24
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti C.M. INVESTMENT, spol. s r. o., sídlem Svatopluka Čecha 1077/25, Lovosice, zastoupené Mgr. Michalem Staňkem, advokátem, sídlem Opletalova 1525/39, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2023 č. j. 14 Co 312/2023-126, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti CONTE spol. s r. o., sídlem Ovocný trh 1096/8, Praha 1 - Staré Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení výroku I. v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud"), přičemž tvrdí, že jím byla porušena základní práva zakotvená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
4. Dne 31. 1. 2024 byl Ústavnímu soudu doručen přípis stěžovatelky sepsaný jejím právním zástupcem Mgr. Michalem Staňkem, který nebylo možné považovat za návrh na zahájení řízení ve smyslu zákona o Ústavním soudu, neboť nesplňoval obsahové, ani formální náležitosti stanovené pro podání ústavní stížnosti tímto zákonem. Soudce zpravodaj proto vyrozuměl právního zástupce stěžovatelky o odložení tohoto přípisu podle §41 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
5. Dne 17. 2. 2024 bylo Ústavnímu soudu doručeno další podání (ústavní stížnost), sepsané právním zástupcem stěžovatelky, ve kterém Mgr. Staněk uvedl, že tímto doplňuje "(bianco) ústavní stížnost" podanou dne 31. 1. 2024 o zákonné náležitosti (viz bod II. bod 5). Jak z výše uvedeného vyplývá, přípis Ústavnímu soudu doručený dne 31. 1. 2024 soudce zpravodaj pro nesplnění formálních a obsahových náležitostí řádného podání odložil s tím, že v této věci již nebude dále jednáno. K uvedenému přípisu stěžovatelky proto Ústavní soud nemohl při posuzování dalších jejích podání přihlížet. Přitom zvažoval i dále uvedené konkrétní skutečnosti týkající se postupu právního zástupce, a to zejména, že rozhodnutí Městského soudu v Praze (přílohou) mu bylo doručeno dne 1. 12. 2023. Speciální plná moc mu byla vystavena 11. 12. 2023. Měl tedy dostatek času, aby náležité podání, které by alespoň splňovalo základní náležitosti podání, jehož obsahem by byla ústavní stížnost proti konkrétnímu napadenému rozhodnutí (z pouhé připojené přílohy nelze bez dalšího dovodit, že ústavní stížnost směřuje proti tomuto rozhodnutí), a další zákonem o Ústavním soudu požadované náležitosti. Přitom jde o advokáta, tedy právního profesionála, kterému jsou známé všechny požadavky kladené zákonem o Ústavním soudu na takové řádné podání, což je nakonec známo Ústavnímu soudu i z jeho úřední činnosti (stejný advokát podával řádné a včasné ústavní stížnosti např. ve věcech pod sp. zn. IV. ÚS 2681/21 či II. ÚS 266/24). Při akceptování takového jeho postupu (který sám označuje jak "bianco" ústavní stížnost; takovou ústavní stížnost však zákon o Ústavním soudu nezná) jako v této věci, by si právní zástupce fakticky "prodlužoval" zákonnou lhůtu dvou měsíců pro podání ústavní stížnosti (srov. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), a ta by zcela ztratila svůj materiální význam. Navíc právní zástupce ani v podání ze dne 17. 2. 2024 neuvedl žádné skutečnosti, pro které nemohl řádné podání ústavní stížnosti v této lhůtě učinit.
6. Napadený rozsudek městského soudu byl v předmětné věci rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně práva stěžovatelky. V ústavní stížnosti podané dne 17. 2. 2024 stěžovatelka uvádí, že napadený rozsudek městského soudu byl jejímu právnímu zástupci doručen dne 1. 12. 2023. Od následujícího dne tak počala stěžovatelce běžet dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula dnem 2. 2. 2024 (pátek). Byla-li ústavní stížnost u Ústavního soudu podána elektronicky dne 17. 2. 2024, je zřejmé, že se tak stalo až po uplynutí lhůty zákonem stanovené pro její podání.
7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost rozhodnutím soudce zpravodaje podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2024
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj