ECLI:CZ:US:2024:3.US.2735.23.1
sp. zn. III. ÚS 2735/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti obchodní společnosti PORR a. s., sídlem Dubečská 3238/36, Praha 10 - Strašnice, zastoupené JUDr. Kateřinou Jeráčkovou, advokátkou, sídlem Branická 128/17, Praha 4 - Braník, proti výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2023 č. j. 13 Co 385/2022-445 ve znění opravného usnesení ze dne 14. srpna 2023 č. j. 13 Co 385/2022-464, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti AS ZIZLAVSKY, v. o. s., sídlem Široká 36/5, Praha 1 - Josefov, insolvenční správkyně dlužnice ID Stavby energo, s. r. o., jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení výroku o náhradě nákladů řízení v záhlaví uvedeného rozhodnutí ve znění opravného usnesení s tvrzením, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. právo na spravedlivý proces podle č. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. V řízení o zaplacení částky ve výši 6 206 902 Kč s příslušenstvím Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 7. 6. 2023 č. j. 13 Co 385/2022-445 změnil zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") ze dne 4. 5. 2021 č. j. 8 C 672/2015-369 tak, že stěžovatelce (žalované) uložil povinnost zaplatit vedlejší účastnici řízení (žalobkyni) částku ve výši 5 129 671,04 Kč s příslušenstvím a ve zbytku zamítnutí žaloby obvodním soudem potvrdil (výrok I). Výrokem II uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici řízení na náhradě nákladů řízení částku 317 170 Kč. Usnesením ze dne 14. 8. 2023 č. j. 13 Co 385/2022-464 opravil výši náhrady nákladů řízení na částku 403 971 Kč.
II.
Argumentace stěžovatelky
3. Stěžovatelka ústavní stížností brojí pouze proti výroku rozsudku městského soudu o náhradě nákladů řízení ve znění jeho opravného usnesení. Namítá, že vedlejší účastnice řízení nemá na nárok na náhradu nákladů řízení, neboť stěžovatelce nezaslala předžalobní výzvu podle §142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."). V rozhodnutí městského soudu spatřuje libovůli a extrémní vybočení z pravidel soudního procesu.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
4. Ústavní soud si vyžádal vyjádření účastníka a vedlejšího účastníka řízení k ústavní stížnosti a od obvodního soudu si vyžádal příslušný spis (sp. zn. 8 C 672/2015). Obvodní soud k žádosti o zaslání spisu Ústavnímu soudu sdělil, že posílá pouze jeho kopii, neboť ve věci bylo podáno dovolání, které bude spolu s originálem spisu předloženo Nejvyššímu soudu.
5. Předtím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je Ústavní soud povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci se Ústavní soud zaměřil zejména na posouzení otázky, zda ústavní stížnost splňuje podmínky přípustnosti podle zákona o Ústavním soudu.
6. Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
7. Ústavní soud vyšel ze sdělení obvodního soudu o podání dovolání a z kopie zaslaného spisu ověřil, že stěžovatelka prostřednictvím právní zástupkyně napadla dovoláním ze dne 11. 10. 2023 rozsudek městského soudu ve znění opravného usnesení v celém rozsahu. Tím nastala situace, kdy probíhá souběžně řízení o ústavní stížnosti a o dovolání, kterýžto stav je ovšem s ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížnosti nežádoucí. Z databáze Ministerstva spravedlnosti dostupné na https://infosoud.justice.cz/ dále vyplývá, že o dovolání stěžovatelky nebylo dosud Nejvyšším soudem rozhodnuto. Podle ustálené judikatury [srov. zejména publikované usnesení ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. III. ÚS 941/19 (U 8/94 SbNU 435; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), z jehož právní věty se podává, že "ústavní stížnost účastníka řízení podaná proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení předtím, než dovolací soud rozhodne o jeho dovolání proti výroku ve věci samé, je podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná"] tedy platí, že ústavní stížnost je nepřípustná a jako taková musí být samosoudcovsky odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
8. Ústavní soud dodává, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti pro její "předčasnost" stěžovatelku nepoškozuje na jejím právu na přístup k soudu, neboť po skončení dovolacího řízení, resp. řízení před obecnými soudy (v případě kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu), bude mít stěžovatelka možnost podat novou ústavní stížnost. Tato ústavní stížnost pak (v případě splnění ostatních podmínek řízení) bude věcně projednatelná Ústavním soudem, a to i v případě, kdy by brojila výhradně proti nákladovým výrokům (srov. citované usnesení sp. zn. III. ÚS 941/19 nebo usnesení ze dne 24. 4. 2019 sp. zn. II. ÚS 870/19).
9. Pro úplnost je třeba dodat, že Ústavní soud s ohledem na výše uvedený závěr o nepřípustnosti ústavní stížnosti již nezasílal stěžovatelce k replice vyjádření městského soudu (vedlejší účastnice řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřila), v němž městský soud ostatně pouze uvedl, že absence výzvy podle §142a o. s. ř. není zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení.
10. Z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelky jako nepřípustné.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. ledna 2024
Jiří Zemánek v. r.
soudce zpravodaj