ECLI:CZ:US:2024:4.US.122.24.1
sp. zn. IV. ÚS 122/24
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky Lenky Kosinkové, zastoupené JUDr. Hanou Švecovou, advokátkou, sídlem Koliště 259/55, Brno, proti usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 28. listopadu 2023, č. j. 14 D 848/2016-122, za účasti Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení. Tvrdí, že okresní soud porušil celou řadu ústavně zaručených práv, jmenovitě čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne, že stěžovatelka získala v řízení o pozůstalosti osobní automobil, který ale nechce. Okresní soud v Rychnově, resp. soudní komisař zjistil, že stěžovatelčin zesnulý otec po sobě žádný majetek nezanechal. Následně vyšlo najevo, že tu je majetek nepatrné hodnoty ve výši 1 120 Kč (šlo o nevyplacenou nemocenskou dávku). Protože stěžovatelka se postarala o pohřeb svého otce, vydal jí okresní soud majetek nepatrné hodnoty. Později se však ukázalo, že stěžovatelčin zesnulý otec byl stále evidován jako provozovatel dvou osobních automobilů. Existence prvního automobilu značky Renault Megane se prokázala, naopak existence druhého automobilu značky Daewoo nikoli. Okresní soud proto dodatečně usnesením ze dne 28. 11. 2023, č. j. 14 D 848/2016-122, vydal stěžovatelce osobní automobil značky Renault. Jelikož neměl žádnou prodejní hodnotu, šlo o majetek nepatrné hodnoty, který měl být vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb, tj. stěžovatelce.
3. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že se jí okresní soud vůbec netázal, zda souhlasí vydáním sporného osobního automobilu. Není vůbec zřejmé, zda okresní soud prověřoval existenci auta a na základě čeho stanovil jeho nulovou prodejní cenu. Dále se stěžovatelka nemohla k věci vůbec vyjádřit ani zaujmout vlastní stanovisko. Stěžovatelka má pochybnosti, že její zesnulý otec někdy vlastnil auto, byť byl evidován jako provozovatel. Je pravda, že v řízení o pozůstalosti udělila souhlas s vydáním majetku nepatrné hodnoty, neudělila jej ovšem do budoucna. Domnívá se, že tento souhlas se váže jen ke konkrétní části majetku nepatrné hodnoty. Nadto stěžovatelka zdůrazňuje, že se starým autem je spojeno mnoho veřejnoprávních povinností.
4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je řádně zastoupena (§29 až 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu) a vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv (§75 odst. 1 téhož zákona).
5. Ústavní soud neshledal na usnesení okresního soudu ani na jeho postupu nic neústavního. V nynější věci se po zastavení pozůstalostního řízení dodatečně objevil osobní automobil, který neměl vzhledem k technickému stavu, staří a opotřebení žádnou prodejní hodnotu; šlo tedy o majetek nepatrné hodnoty. Okresní soud vydal stěžovatelce sporný automobil, protože měl stěžovatelčin souhlas k vydání majetku nepatrné hodnoty. Není rozhodné, zda si stěžovatelka v okamžiku, kdy dala souhlas s vydáním takového majetku, uvědomila, že takový majetek se může dodatečně objevit i v budoucnu. Majetek nepatrné hodnoty se vydá vypraviteli pohřbu a řízení se zastaví, bez nutnosti znova zajišťovat souhlas dotčených osob (srov. např. usnesení ze dne 19. 11. 2015 sp. zn. III. ÚS 2507/14; v odborné literatuře shodně Svoboda, J. - Klička, O. Dědické právo v praxi. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 356).
6. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. února 2024
Josef Fiala v. r.
předseda senátu